162 found
Sort by:
See also:
Profile: Jaroslav Peregrin (Academy of Sciences of the Czech Republic, University of Hradec Králové)
  1. Jaroslav Peregrin, Consequence & Inference.
    Logic is usually considered to be the study of logical consequence – of the most basic laws governing how a statement’s truth depends on the truth of other statements. Some of the pioneers of modern formal logic, notably Hilbert and Carnap, assumed that the only way to get hold of the relation of consequence was to reconstruct it as a relation of inference within a formal system built upon explicit inferential rules. Even Alfred Tarski in 1930 seemed to foresee no (...)
    No categories
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  2. Jaroslav Peregrin, DISCUSSION* Is Language a Code?
    In his sharp critique of contemporary theoretical linguistics, Pavel Tichý speaks about a scandal (The Scandal of Linguistics , From the Logical Point of view 3/92, 70-80). As a matter of fact, I am not quite unsympathetic with such a sharp criticism of linguistics; but the view of language and of linguistic theory presented in Tichý's essay seem to me to be so misguiding, that I doubt that his advice presented in the essay could really help linguistics "to get out (...)
    No categories
    Translate to English
    | Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  3. Jaroslav Peregrin, Filosofická Logika?
    Existuje obrovské množství definic logiky; avšak je tu jistá jednotící myšlenka, která se proplétá většinou z nich, a to je ta, že logika nám má pomoci klasifikovat úsudky, způsoby argumentace či důkazy na „správné“ a „nesprávné“, a tímto způsobem nám má pomoci lépe „usuzovat“. A protože úsudek či argumentační schéma je věcí kroku od nějakých premis k nějakému závěru a jeho správnost můžeme vyjadřovat také tak, je jeho závěr odvoditelný z jeho premis či z nich vyplývá . Toto úzké pojetí (...)
    No categories
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  4. Jaroslav Peregrin, Following the Rules of Discourse.
    Th is review article discusses Rebecca Kukla and Mark Lance’s (2009) book on normative speech act theory and Joseph Heath’s (2008) book on rule following, putting them into the context of the general problem of normativity of human discursive practices (and human practices in general). Th e upshot of the discussion is that while Heath’s book advances our understanding of the normative dimension of human life, prominently including human language, Kukla and Lance’s one presents a deeply interesting attempt at a (...)
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  5. Jaroslav Peregrin, Http://Jarda.Peregrin.Cz.
    Clauses (1) and (2) guarantee the inclusion of all 'intuitive' natural numbers, and (3) guarantees the exclusion of all other objects. Thus, in particular, no nonstandard numbers, which would follow after the intuitive ones are admitted (nonstandard numbers are found in nonstandard models of Peano arithmetic, in which the standard natural numbers are followed by one or more 'copies' of integers running from minus infinity to infinity)1. What is problematic about this delimitation? I suspect that its hypothetical proponent would see (...)
    No categories
    Translate to English
    | Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  6. Jaroslav Peregrin, Inference as an Explication and as a Counterpart of Consequence.
    Logic is usually considered to be the study of logical consequence – of the most basic laws governing how a statement’s truth depends on the truth of other statements. Some of the pioneers of modern formal logic, notably Hilbert and Carnap, assumed that the only way to get hold of the relation of consequence was to reconstruct it as a relation of inference within a formal system built upon explicit inferential rules. Even Alfred Tarski in 1930 seemed to foresee no (...)
    No categories
    Translate to English
    | Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  7. Jaroslav Peregrin, Inferentialism: Logic and Language.
    In recent years, I have published a number of papers addressing various aspect of inferentialism. These papers, I believe, do provide for a relatively multifaceted picture of (my version of) this enterprise; though still a picture that is in some respects patchy. This has made me start working on this book – it should bring my ideas of various aspects and dimensions of inferentialism to a desirable synthesis. Building the individual chapters, I usually start from taking parts of my published (...)
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  8. Jaroslav Peregrin, Jaroslav Peregrin.
    The paper presents an argument against a "metaphysical'* conception of logic according to which logic spells out a specific kind of mathematical structure that is somehow inherently related to our factual reasoning. In contrast, it is argued that it is always an empirical question as to whether a given mathematical structure really does captures a principle of reasoning. lMore generally, it is argued that it is not meaningful to replace an empirical investigation of a thing by an investigation of its (...)
    No categories
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  9. Jaroslav Peregrin, Johan van Benthem and Alice ter Meulen, Eds.
    The relationships between logic and natural language are multiverse. On the one hand, logic is a theory of argumentation, proving and giving reasons, and such activities are primarily carried out in natural language. This means that logic is, in a certain loose sense, about natural language. On the other hand, logic has found it useful to develop its own linguistic means which sometimes in a sense compete with those of natural language. This has led to the situation where the systems (...)
    No categories
    Translate to English
    | Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  10. Jaroslav Peregrin, Kognitivní KontraRevoluce?
    Ve standardních výkladech moderních dějin studia mysli ve dvacátém století se dočteme, že zatímco kolem poloviny tohoto století ovládl studium mysli zpozdilý behaviorismus, v šedesátých letech nastoupila "kognitivní revoluce", která nadvládu behaviorismu smetla a otevřela cestu ke skutečně nepředpojatému a adekvátnímu studiu mysli. V tomto textu se chci nad tímto standardním výkladem zamyslet a zpochybnit ho: konkrétně chci poukázat na to, že behaviorismus nebyl ve všech ohledech tak zpozdilý, jak by se z tohoto pohledu mohl jevit; a že "kognitivní revoluce" (...)
    No categories
    Translate to English
    | Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  11. Jaroslav Peregrin, Logic As Based On Incompatibility.
    Can we base the whole of logic solely on the concept of incompatibility? My motivation for asking this is two-fold: firstly, a technical interest in what a minimal foundations of logic might be; and secondly, the existence of philosophers who have taken incompatibility as the ultimate key to human reason (viz., e.g., Hegel's concept of determinate negation). The main aim of this contribution is to tackle two related questions: Is it possible to reduce the foundations of logic to the mere (...)
    No categories
    Translate to English
    | Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  12. Jaroslav Peregrin, Logic and Reasoning.
    Logic, it is often held, is primarily concerned with reasoning; and the conviction that logic and reasoning are two sides of the same coin nowadays usually equates with the conviction that logic spells out some directives for the "right" management of beliefs. In this paper I put forward an alternative view, based on seeing rules of logic rules as constitutive rules, not instructing us how to reason, but rather providing us with certain vehicles or in terms of which to reason. (...)
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  13. Jaroslav Peregrin, Logic and Nothing Else.
    Clauses (1) and (2) guarantee the inclusion of all 'intuitive' natural numbers, and (3) guarantees the exclusion of all other objects. Thus, in particular, no nonstandard numbers, which would follow after the intuitive ones are admitted (nonstandard numbers are found in nonstandard models of Peano arithmetic, in which the standard natural numbers are followed by one or more 'copies' of integers running from minus infinity to infinity).
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  14. Jaroslav Peregrin, Logica Ludus.
    (1) Syntaktická součást vymezuje, co je výrokem (a obecněji výrazem) jazyka, který stojí v základě tohoto kalkulu; (2) Axiomatická součást vymezuje, který výrok je správně odvoditelný ze kterých jiných výroků (a tím i které výroky jsou teorémy daného kalkulu); a (3) sémantická součást vymezuje, jaký má který výraz denotát a zda, či relativně k jaké interpretaci je který výrok pravdivý (a tím i které výroky jsou tautologiemi tohoto kalkulu1).
    No categories
    Translate to English
    | Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  15. Jaroslav Peregrin, Logic Reduced to Bare (Proof-Theoretical) Bones.
    What is a minimal proof-theoretical foundation of logic? Two possibilities seem to come naturally: we may try to reduce the whole of logic to the relation of inference, or else to the property of incompatibility. In the first case, we may define inferential structure as an ordered pair , where S is a set and ├─⊆Pow(S)×S such that XA whenever A∈X, and X,Y├─B whenever X,A├─B and Y├─A. Then we can define logical operators in terms of the algebraic properties of the (...)
    No categories
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  16. Jaroslav Peregrin, Myšlení a Pravidla.
    Abstrakt. Běžně se má za to, že pravidla hrají v rámci myšlení jenom marginální úlohu. Myšlení je přece proces, který je svou podstatou svobodný, ne-mechanický a kreativní – a tudíž nikoli řízený nějakými pravidly. Často se má dokonce za to, že je to právě absence pravidel, která dělá z lidského myšlení to, čím je, a co člověka principiálně odlišuje od stroje. V ostrém kontrastu k tomuto pohledu stojí Wittgensteinův výrok, že vlastně nemůžeme překročit hranice logiky – že nemůžeme myslet tak, (...)
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  17. Jaroslav Peregrin, Obrat K Jazyku: Druh㉠Kolo.
    W.V.O. Quine: Ontologická relativita W. Sellars: VĂ˝znam jako funkÄŤnĂ klasifikace D. Davidson: O samotnĂ© myšlence pojmovĂ©ho schĂ©matu N. Goodman: Slova, dĂla svÄ›ty R. Rorty: ZkoumĂnĂ jako rekontextualizace: antidualistickĂ© pojetĂ interpretace H. Putnam: Otázka realismu..
    No categories
    Translate to English
    | Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  18. Jaroslav Peregrin, Pozoruhodne Logicke Systemy.
    Vuvodnim rocniku ORGANONu Pavel Cmorej ve svych @@piton lch z logicjce syntaxe predvadel, jak je prirozeny jazyk mozne nahlizet prismatem 'standardni' logiky. Historicky ovsem neexistuje jedna logika,ale ruzne logicke systemy, ktere spolu castecne soupeii (tak jako treba klasicka a intuicionisticka logika), castecne jeden druhy rozsiruji (Iako treba klasicky vyrokovy a klasicky predikatovy pocet) ci se navzajem doplnuji (Iako napriklad modalni a temporalni logika). To co je v logice obecne prijimano za standard, je fakticky vysledkem interakce a soutezeni ruznych neustale vznikajicich (...)
    No categories
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  19. Jaroslav Peregrin, Politizace Rozumu, Nebo Jeho Depolitizace?
    Knihu Kritika depolitizovaného rozumu (podtitul Úvahy (nejen) o nové normalizaci, Václav Bělohradský a kol., Grimmus, Všeň 2010) jsem si kupoval s vědomím, že s její- mi autory se asi nebudu ve všem shodovat, nicméně také s přesvědčením, že problém, na který poukazuje její název, je skutečně závažný, a s nadějí, že se o něm třeba dozvím něco z úhlu pohledu, který mi není vlastní, a tak se mi podaří ho nahlédnout plastičtěji. Bohužel jsem zjistil, že název knihy je pouze krycí; (...)
    No categories
    Translate to English
    | Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  20. Jaroslav Peregrin, Pavel TichĂ˝: O ÄŤem mluvĂme?
    s. 50, 51 Ve vĂ˝razu 'x = Dallas ® S' ve formulĂch (5) a (6) a v neÄŤĂslovanĂ© formuli na desátĂ©m řádku odspoda na str. 51 má bĂ˝t nad symbolem 'S' vodorovná čárka (znaÄŤĂcĂ jeho negaci).
    No categories
    Translate to English
    | Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  21. Jaroslav Peregrin, Praktiky Řízené Pravidly.
    O nějaké činnosti v rámci nějakého lidského společenství říkám, že je řízená pravidly , jsou‐li určité způsoby provozování této činnosti systematicky brány členy tohoto společenství, nebo nějakou jeho podskupinou, za správné, a jiné za nesprávné. Braní za správné či nesprávné (neboli normativní postoje ) beru v podstatě za dále neanalyzovatelné behaviorální vzorce, není to tedy pojem, který by primárně odkazoval k něčemu jako je kognitivní výbava účastníků, rozhodně nepředpokládá nic takového, jako že jsou tyto postoje věcí něčeho jako jsou plnohodnotná (...)
    No categories
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  22. Jaroslav Peregrin, Society and Normativity.
    Normativity is one of the keywords of contemporary philosophical discussions. It is clear that philosophy has to do not only with theories, but also with norms (especially in ethics); but more and more current philosophers are busy arguing that, in addition, those parts of philosophy where norms are prima facie not in high focus, such as philosophy of language or philosophy of mind, have kinds of "normative dimensions". However, not everybody subscribes to this enthusiasm for normativity. Within philosophy, there is, (...)
    Translate to English
    | Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  23. Jaroslav Peregrin, Social Normativism.
    Normativity is one of the keywords of contemporary philosophical discussions (which partly reincarnate traditional debates about the differences between Geisteswissenschaften and Naturwissenschaften ). But are the philosophers who argue for the irreducible role of normativity within accounts for human societies obliged to assume, as Stephen Turner has recently put it, the existence of a "non‐natural, non‐empirical stuff that is claimed to be necessarily, intrinsically there and to in some sense account for the actual"?
    No categories
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  24. Jaroslav Peregrin, Sellarsian "Patterned Governed Behavior" and the Space of Meaningfulness.
    While the traditional view was that in order to understand language and our linguistic practices we must explain meaning, the 'pragmatic turn' emerging within the writings of various philosohpers of the second half of the twentieth century caused a basic change of the perspective: the tendency is to concentrate directly on explaining the linguistic practices and leave the need for explaining meaning to emerge (or, as the case may be, not to emerge) subsequently. I argue that after this turn we (...)
    No categories
    Translate to English
    | Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  25. Jaroslav Peregrin, Topic, Focus and the Logic of Language.
    The terms topic and focus are used by many theoreticians, but they often mean different things. In the most usual informal sense, topic is what an utterance is about (as contrasted to comment), and focus is what is emphasized in the utterance (as contrasted to background). Let us consider how this intuition can be sharpened.
    No categories
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  26. Jaroslav Peregrin, The Interaction Between Linguistics & Philosophy.
    Like so many sciences, linguistics originated from philosophy's rib. It reached maturity and attained full independence only in the twentieth century (for example, it is a well-known fact that the first linguistics department in the UK was founded in 1944); though research which we would now classify as linguistic (especially leading to generalizations from comparing different languages) was certainly carried out much earlier. The relationship between philosophy and linguistics is perhaps reminiscent of that between an old-fashioned mother and her emancipated (...)
    Translate to English
    |
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  27. Jaroslav Peregrin, There is No Such Thing as Predication.
    In a memorable paper, Donald Davidson (1986, p. 446) insists that "there is no such thing as a language, not if a language is anything like what many philosophers and linguists have supposed". I have always taken this as an exaggeration, albeit an apt exaggeration that might be philosophically helpful. Now when it comes to predication, what I would have expected to hear from the same author would be along the lines of "there is no such thing as predication ... (...)
    Translate to English
    | Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  28. Jaroslav Peregrin, The Past of Meaning: Res Cogitans Infiltrated.
    For many centuries, a predominant view of meaning was that the meaning of a word is some kind of chunk of mind-stuff (“idea”) glued to the word and animating it. However, while the traditional view was that we must first understand meaning, which enables us to understand language and hence our linguistic practices, a new approach to semantics that has emerged in the second half of the twentieth century, and which I see as marking the future of meaning, suggests that (...)
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  29. Jaroslav Peregrin, The Use Theory of Meaning.
    After putting forward his celebrated deflationary theory of truth (Horwich, 1998a), Paul Horwich added a compatible theory of meaning (Horwich, 1998b). I am calling also this latter theory deflationism (although it may be a slightly misleading name in that, as Paul himself notes, his theory of meaning is deflationary more in the sense of being forced by the deflationary theory of truth than of being particularly deflationary in itself). In contrast, what I call inferentialism is the theory of meaning which (...)
    No categories
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  30. Jaroslav Peregrin, Www.Cuni.Cz/-Peregrin.
    Summary. I do not think there is one true answer to the question What is logic?. There are, clearly, good and less good answers, and there are answers which are plainly wrong; but the term 'logic' has been employed, throughout the history of the subject matter, in such diverse ways that no single one of the uses can be said to be the correct one. However, even among the answers which are acceptable on historico-semantical grounds there are still, without doubt, (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  31. Jaroslav Peregrin, Wittgenstein a Pravidla Našich Jazykových Her.
    Abstrakt. Když se řekne Ludwig Wittgenstein, vybaví se člověku, který to jméno už někdy slyšel, nejspíše termín jazyková hra. Tento termín si Wittgenstein vybral, aby se v rámci své pozdní filosofie distancoval od určitého druhu názorů na jazyk (druhu, kterého byly i jeho vlastní ranější filosofické názory). Chtěl jeho pomocí zdůraznit různorodost lidských aktivit, které se opírají o jazyk. Avšak ač to Wittgenstein úplně explicitně neříká, zdá se mi že je tu něco podstatného, co je podle něj pro jazykové hry (...)
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  32. Jaroslav Peregrin, Absolute and Relative Concepts in Logic.
    It is a common wisdom that whereas consequence or entailment is a semantic concept, provability is a syntactic concept. However, what exactly does this mean? What is provability? In the traditional, intuitive sense, to prove something is to demonstrate its truth, and indeed the Latin word for proof is demonstratio. Hence in this sense, we cannot prove something unless it is true. Now in the course of his well known proof of the incompleteness of arithmetic, Gödel showed that provability within (...)
    No categories
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  33. Jaroslav Peregrin, Andrei Marmor: Social Conventions, Princeton University Press, Princeton, 2009, Xii + 186 Pp. [REVIEW]
    A few decades ago, only isolated groups of philosophers counted the phenomenon of normativity as one of their principal interests. Rules and norms have always, of course, been in the purview of moral philosophers, who often took them as exceedingly abstract entities, if not directly metaphysical. Philosophers from the border territories of philosophy and social sciences, on the other hand, were interested in more concrete norms, namely those that emerge and survive within human societies. Philosophers of law stood between these (...)
    No categories
    Translate to English
    | Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  34. Jaroslav Peregrin, Constructions and Concepts.
    Some twenty years ago, semanticists of natural language came to be overwhelmed by the problem of semantic analysis of belief sentences (and sentences reporting other kinds of propositional attitudes): the trouble was that sentences of the shapes X believes that A and X believes that B appeared to be able to have different truth values even in cases when A and B shared the same intension, i.e. were, from the viewpoint of intensional semantics, synonymous 1 . Thus, taking intensional semantics (...)
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  35. Jaroslav Peregrin, Co Je to Myšlenka?
    Abstrakt. Co je to myšlenka? Všichni se asi shodneme na tom, že každý z nás lidí si myslí různé věci, že všichni máme všelijaké myšlenky, a že právě toto naše myšlení je tím, co nás lidi odlišuje od ostatních tvorů a věcí, na které můžeme v našem světě narazit. Co to ale taková myšlenka je, jak vypadá a co dělá? A jak vůbec lze na takto položenou otázku odpovídat; je to věc empirického výzkumu, nebo snad něčeho jiného (třeba fenomenologické introspekce)? (...)
    No categories
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  36. Jaroslav Peregrin, Co Je to Sémantika?
    "Syntaktika sa obmedzuje výlučně na skúmanie samotných výrazov ... Sémantika sa sústreďuje najmä na skúmanie vzťahov medzi jazykovými výrazmi a predmetmi, na ktoré sa tieto výrazy vzťahujú a na tie vlastnosti a vzťahy výrazov, ktoré súvisja a ich vzťahmi k týmto predmetom." (P. Cmorej: Úvod do logickej syntaxe a sémantiky, IRIS, Bratislava, 2001, s. 19.).
    No categories
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  37. Jaroslav Peregrin, Co Je to (Fregovská) Logika?
    Filosofové odedávna snili o jazyce, který by byl z hlediska řešení těch problémů, se kterými se potýkají (případně všech lidských problémů vůbec), vhodnější než jazyk, jímž nás obdařila příroda. Mnozí z nich si představovali, že filosofické problémy vznikají zčásti nebo zcela v důsledku toho, že přirozený jazyk není dostatečně přesným prostředkem vyjádření našich idejí a myšlenek - a že by se tedy vše spravilo, kdyby byl k dispozici jazyk, jehož výrazivo by bylo s našim myšlením - případně s naším světem (...)
    No categories
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  38. Jaroslav Peregrin, Co Je to Elementární Logika?
    Ve svém článku ‘Je elementární logika totéž co predikátová logika prvního řádu?’ (Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 42, 1997, 127-133) klade Jiří Fiala nesmírně zajímavou otázku, zda je opodstatněné ztotožňovat elementární logiku s predikátovou logikou prvního řádu; s pomocí argumentů propagovaných již delší dobu finským logikem a filosofem Jaako Hintikkou (viz již jeho Logic, Language-Games and Information, Clarendon Press, Oxford, 1973; nejnověji jeho The Principles of Mathematics Revisited, Cambridge University Press, Cambridge, 1996) naznačuje, že by tomu tak být nemuselo. Myslím, (...)
    No categories
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  39. Jaroslav Peregrin, Creatures of Norms as Uncanny Niche Constructors.
    Imagine a Paleolithic hunter, who has failed to hunt down anything for a couple of days and is hungry. He has an urgent desire, the desire to eat, which he is not able to fulfill – his desire is frustrated by the world. Now imagine our contemporary bank clerk, who went to work forgetting his wallet at home and is hungry too. He too is not able to fulfill his urgent desire to eat because it is frustrated by the world. (...)
    Translate to English
    | Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  40. Jaroslav Peregrin, Deflationism and Inferentialism.
    After putting forward his celebrated deflationary theory of truth (Horwich, 1998a), Paul Horwich added a compatible theory of meaning (Horwich, 1998b). I am calling also this latter theory deflationism (although it may be a slightly misleading name in that, as Paul himself notes, his theory of meaning is deflationary more in the sense of being forced by the deflationary theory of truth than of being particularly deflationary in itself). In contrast, what I call inferentialism is the theory of meaning which (...)
    Translate to English
    | Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  41. Jaroslav Peregrin, Donald Davidson: Boj S „Mýtem Subjektivity“.
    Existují filosofové, jejichž díly se lidé zabývají prostě proto, že mají pocit, že v nich najdou něco moudrého či užitečného. Existují ale i filosofové, jejichž díla jsou mnohými lidmi brána ne(jen) jako zdroj poučení, ale i jako jakási hádanka, která se dá luštit. Ze starověkých filosofů se tohoto druhu popularity dostalo například Herakleitovi, kterému bylo dokonce už tehdy přezdíváno skoteinos, temný. V našem století je příkladem filosofa takovéhoto druhu Wittgenstein: mezi těmi, kdo se prokousávají jeho spisy, je zjevně nemalá část (...)
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  42. Jaroslav Peregrin, Dvě Úrovně Sémantiky.
    Putnamův myšlenkový experiment Ve svém velice slavném článku The Meaning of ‘Meaning‘1 Hilary Putnam předkládá dilema, které nedávno na stránkách Filosofického časopisu Tomáš Hříbek rekapituloval následujícím způsobem2: Tradiční pojetí (1) Porozumění slovu je psychologický stav. významu (2) Mluvčí, kteří se nacházejí v tomtéž psychologickém stavu, rozumějí slovu tímtéž způsobem. (3) Tito mluvčí tudíž míní tímtéž slovem totéž (tj. souhlasí v intenzi). (4) Protože souhlasí v intenzi, souhlasí v extenzi.
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  43. Jaroslav Peregrin, Filosofie Pro Normální Lidi.
    ONTOLOGIE (aneb Z čeho všeho se skládá svět) RELATIVISMUS A POSTMODERNA (aneb Má každý svou pravdu?) EPISTEMOLOGIE (aneb Jak můžeme o světě něco vědět?) FILOSOFIE JAZYKA (aneb Co je to jazyk a co je to význam?) STRUKTURALISMUS (aneb Co je to jazyk a co je to význam? podruhé) FILOSOFIE MYSLI (aneb Co to je mysl a kdo všechno jí může disponovat?) FILOSOFIE JAKO ANALÝZA MYSLI (aneb Jak nám naše mysl dává žít v našem světě?) FILOSOFIE VĚDY (aneb Jak svět poznávat (...)
    No categories
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  44. Jaroslav Peregrin, Formální Zachycení Kontextu.
    Určité okolnosti (konkrétně historické okolnosti vývoje jazyka) určují, co slova, ze kterých se tato věta skládá, znamenají. (ii) Jiné okolnosti (kontext výpovědi této věty) mohou určovat, k čemu některé výrazy v této větě (já, tady, ...) odkazují. (iii) Další okolnosti (odpovídající tomu, o čem tato věta hovoří) určují, zda se věci mají tak, jak věta říká. Vezměme například větu..
    No categories
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  45. Jaroslav Peregrin, Gödelova Cesta Do Hlubin Lidského Rozumu.
    V letošním roce uplynulo 90 let ode dne, kdy se v Brně narodil geniální německý logik a matematik Kurt Gödel; člověk, který způsobil v moderní matematické logice převrat hlubší než byl ten, k jakému došlo v moderní fyzice díky lidem jako byli Einstein, Heisenberg a Bohr. Během svého života, stráveného z větší části nejprve ve Vídni a potom v Princetonu v USA, publikoval celou řadu prací, které měly pro matematickou logiku zcela zásadní význam; oním skutečným mezníkem, který mu zajistil trvalé (...)
    No categories
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  46. Jaroslav Peregrin, Gödel, Truth & Proof.
    In this paper I would like to indicate that this interpretation of Gödel goes far beyond what he really proved. I would like to show that to get from his result to a conclusion of the above kind requires a train of thought which is fuelled by much more than Gödel's result itself, and that a great deal of the excessive fuel should be utilized with an extra care.
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  47. Jaroslav Peregrin, Holistické Pojetí Jazyka.
    Zdá se, že není nic přirozenějšího, než se spolu s Russellem domnívat, že „máme-li smysluplně hovořit a ne pouze vydávat zvuky, musíme slovům, která užíváme, dávat nějaký význam; a významem, který svým slovům dáváme, musí být něco, s čím jsme přišli do styku“. Naše slova přece musí, aby byla skutečně smysluplná, něco představovat! Od toho se odvíjí běžná poučka, která nám říká, že slova jazyka jsou symboly, to jest (podle Encyklopedie Britannica), „prvky komunikace, které mají představovat osobu, předmět, skupinu, proces (...)
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  48. Jaroslav Peregrin, Intersubstitutivity.
    Atomists explain properties of wholes as compositions of properties of their parts; in particular properties of complex expressions as composed of properties of their parts. Especially, semantic atomists explain meanings of complex expressions as composed of meanings of their parts. Holists deny themselves this way: they insist that at least in some cases properties of wholes are more basic than, or not reducible to, properties of their parts; in particular, semantic holists claim that meanings of (at least some) wholes are (...)
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  49. Jaroslav Peregrin, Inferentialist Approach to Semantics.
    The perennial question What is meaning? receives many answers. In this paper we present and discuss inferentialism - a recent approach to semantics based on the thesis that to have (such or another) meaning is to be governed by (such or another) cluster of inferential rules. We point out that this thesis presupposes that looking for meaning requires seeing language as a social institution (rather than, say, a psychological reality). We also indicate that this approach may be see as a (...)
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
  50. Jaroslav Peregrin, Inferentialism and the Compositionality of Meaning.
    Inferentialism, which I am going to present in detail in the following sections, is the view that meanings are, roughly, roles that are acquired by types of sounds and inscriptions in virtue of their being treated according to rules of our language games, roughly in the sense in which wooden pieces acquire certain roles by being treated according the rules of chess. The most important consequences are that (i) a meaning is not an object labeled (stood for, represented ...) by (...)
    Direct download  
     
    My bibliography  
     
    Export citation  
1 — 50 / 162