Year:

  1.  9
    Structuralism in Social Science: Obsolete or Promising?Josef Menšík - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (2):129-132.
    The approach of structuralism came to philosophy from social science. It was also in social science where, in 1950–1970s, in the form of the French structuralism, the approach gained its widest recognition. Since then, however, the approach fell out of favour in social science. Recently, structuralism is gaining currency in the philosophy of mathematics. After ascertaining that the two structuralisms indeed share a common core, the question stands whether general structuralism could not find its way back into social science. The (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  2.  14
    Challenges and Problems of Neuroeconomics: Several Tasks for Social Scientists.Michal Müller - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (2):133-156.
    Neuroscience is a fascinating discipline – its dynamic progress has led to the emergence of new interdisciplinary research programmes with great potential. One of these research areas is neuroeconomics. As will be shown in this article, this discipline, which is difficult to clearly characterize and define, is faced with many problems. This paper argues that social scientists should be interested in the problems and tendencies in social neuroscience for several reasons. Neuroeconomics, and other disciplines inspired by neuroscience, will compete with (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  3.  12
    The Paradox of Moralistic Fallacy: A Case Against the Dangerous Knowledge.Tomáš Ondráček - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (2):157-190.
    In this article, the concept of moralistic fallacy introduced by B. D. Davis is elaborated on in more detail. The main features of this fallacy are discussed, and its general form is presented. The moralistic fallacy might have some undesirable outcomes. Some of them might even be in direct conflict to the original moral position. If this occurs, it is possible to characterize it as a paradox of moralistic fallacy. The possibility of this paradox provides a further reason not to (...)
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  4.  11
    The Place of Thought Experiments in Philosophy.Filip Tvrdý - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (2):211-229.
    Myšlenkové experimenty jsou populárním argumentačním nástrojem ve vědě i filosofii. Jejich kritika ze strany naturalistických a experimentálních filosofů vedla k vytvoření deflačních a minimalistických koncepcí, které oslabují epistemickou sílu myšlenkových experimentů a smiřují je s empirismem. Cílem článku je ukázat, že tyto pokusy nepřekonávají hlavní problémy, se kterými se myšlenkové experimenty ve filosofii střetávají. Omezená lidská racionalita a představivost znemožňují experimentátorům řešit nereálné scénáře spolehlivým způsobem. Myšlenkové experimenty se ve filosofii používají jinak než ve vědě, protože ty pravé jsou obvykle (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  5.  12
    Lacey's Concept of Value-Free Science.Miroslav Vacura - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (2):191-210.
    Many philosophers of science have maintained that science should be value-free; still others believe that such ideal is neither achievable nor desirable for science. Hugh Lacey is presently one of the main supporters of the idea of value-free science and his theory is probably the most debated today and attracts the most attention and criticism. Therefore, in this text, I will primarily analyze his theory of value-free science. After briefly defining the notion of value I highlight which strategy Lacey chooses (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  6.  6
    David Miller a Racionalita Bez „Dobrých Důvodů“? Ke Kritice Millerovy Interpretace Kritického Racionalismu.Vladimír Havlík - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (1):63-87.
    David Miller v pracích Critical Rationalism a Out of Error se jako jeden z mála Popperových žáků snaží nejen o vysvětlení a obhájení Popperova kritického racionalismu, ale zároveň i o jeho další rozvinutí. Millerovo znovunastolení kritického racionalismu ovšem předpokládá, že k racionálnímu jednání není třeba žádných „dobrých důvodů“, ale jen argumentů. Uvedená stať se zaměřuje právě na tuto otázku existence tzv. „dobrých důvodů“ ve spojení s racionalitou a racionálním rozhodováním a ukazuje, že Millerův požadavek neexistence „dobrých důvodů“ je nejen příliš (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  7.  9
    Současné teorie sociálního rozumění na pozadí sporu a antropologickou diferenci.Filip Jaroš - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (1):3-27.
    Tato studie je inspirována knížkou Petra Urbana Jak rozumíme druhým? Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka a věnuje se současným diskuzím o povaze sociálního rozumění, zejména v případě nelinguálních tvorů. Nejvýraznější pozice zastává na jedné straně skupina srovnávacích psychologů kolem M. Tomasella, která vychází z filosofů kolektivní intencionality, na straně druhé D. Leavens a K. Bardová, kteří mají blízko k interaktivistické interpretaci problému sociálního rozumění. Bude ukázáno, že rozdíly ve výsledcích empirických výzkumů mají základ v ontologických (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  8.  8
    Vědecká filosofie, světový názor a „Tiefsinn“: tři podoby filosofie v Husserlově článku Filosofie jako přísná věda.Aleš Novák - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (1):29-62.
    Fenomenologie není pouze specifická metoda filosofického zkoumání, ale též svébytná filosofická pozice. Husserl je znám a diskutován spíše jako autor právě zmíněné metody, ovšem ta přeci měla sloužit jakožto organon pro vytvoření samostatné filosofické nauky. Proto se bude v příspěvku věnovat pozornost Husserlovu chápání toho, co je to filosofie, a to v kontrastu proti dobově populárním filosofickým pozicím, jimiž byly naturalismus a filosofie světového názoru s jeho nejodpudivější podobou nazývanou Husserlem pejorativně „Tiefsinn“: důvtipná duchaplnost. Husserl zamýšlí odstranit oba zmíněné typy (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  9.  7
    Joseph Priestley a jeho přístup ke zkoumání lidské mysli.Eva Peterková - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (1):89-106.
    Článek se snaží přiblížit přístup Josepha Priestleyho ke zkoumání lidské mysli. Postupně jsou ukázány dva kroky, ve kterých Priestley mění svůj pohled na hmotu a ducha a dochází k materialismu. V prvním kroku redefinuje pojem hmoty a přisuzuje hmotě zcela nové vlastnosti – síly přitahování a odpuzování. V druhém kroku pomocí těchto nových vlastností vysvětluje schopnost vnímání a myšlení. V těchto krocích navíc využívá poznatky tehdejší přírodní filosofie, zejména mechaniky. Člověk a jeho mysl jsou podle Priestleyho součástí přírody. To znamená, (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  10.  6
    Oko mysli: Agnes Arberová k otázce biologického hlediska.Matěj Pudil - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (1):107-126.
    Práce se zabývá filosofickou analýzou vědeckého výzkumu, kterou v polovině minulého století provedla botanička Agnes Arberová. Její koncepce je cenným příspěvkem k otázce kontextu vzniku vědeckého objevu a procesu jeho zdůvodnění v biologických disciplínách. Ve stati se pokusím doložit, že její úvahy mají ráz v zásadě fenomenologický, a proto bude její koncepce interpretována na pozadí úvah Maurice Merleau-Pontyho o tělesné povaze smyslů. Taková interpretace napovídá, že Arberová ve shodě s Merleau-Pontym uvažuje o fenoménech nikoli jako o objektech, které lze zkoumat (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
 Previous issues
  
Next issues