Tento článek se zabývá kritickým shrnutím stěžejních myšlenek a úvah vyjádřených v knize Vyhořelá společnost. Autorem pěti esejů, jež tvoří tuto knihu, je německy píšící filozof pocházející z korejského Soulu Byung-Chul Han. Myšlenky tohoto autora jsou podrobně rozpracovány v eseji Společnost únavy, který byl do knihy logicky zařazen na první místo. Ústřední myšlenkou tohoto pojednání, a vlastně celého souboru autorových úvah, je stávající úbytek negativity, jenž obklopuje současného člověka a jenž ústí do přemíry pozitivity a vzniku společnosti výkonu. Výsledkem této (...) okolnosti je dle Hana fakt, že současný člověk se stává sám sobě vykořisťovatelem. Tento ústřední motiv dále rozvádí následující čtyři eseje. Autor článku se staví kriticky k některým Hanovým tezím a zároveň nachází paralely k Hanovým hlavním myšlenkám v díle Mít či být? Ericha Fromma. Autor především zpochybňuje Hanův konstrukt paradoxní svobody a rovněž rozporuje Hanem ohlašovaný konec virové epochy. (shrink)

zen vlen ekonomiky bhem druh svtov vlky pinelo americk federln vld mnoho zsadnch vzev. Klovm nstrojem pro zvldnut tohoto nelehkho kolu byla fiskln politika. V tto pevratn dob dolo k etablovn mnoha novch prvk v americk ekonomice i fiskln politice. Nkter z nich jsou patrn dodnes. Clem tto studie je analyzovat a kriticky zhodnotit hlavn trendy ve vvoji vlen ekonomiky a fiskln politiky USA bhem druh svtov vlky. Dl vzkumn otzky se tkaj role federln vldy bhem strukturlnch zmn v hospodstv (...) i vznamu vldy v hospodskm rstu v kontextu dalch vdajovch sloek hrubho nrodnho produktu. V rmci fiskln politiky je zkoumna struktura vdajov strnky federlnho rozpotu s ohledem na dominanci vlench (obrannch) vdaj, rozloen daov zte mezi ekonomick subjekty a pm a nepm dan i zpsob financovn zvench vldnch vdaj. Na zklad metody dekompozice rstu hrubho nrodnho produktu a analzy asovch ad lze tvrdit, e logicky dochzelo k vytlaovn spoteby domcnost a investic firem vldnmi spotebnmi vdaji. Pochopiteln tento zvr plat i pro vsledky strukturln analzy hrubho nrodnho produktu. Regulatorn role federln vldy tedy byla na mnoha dlch trzch zcela zsadn. Co se te fiskln politiky, vlen vdaje vznamn dominovaly vdajov strnce federlnho rozpotu. V sti nevlench vdaj se nejvce prosadily kapitoly obchod a doprava a mezinrodn zleitosti a finance. Na pjmov stran rozpotu se vrazn zvyovaly pm progresivn individuln dan, mrnji pak korportn dan. Prohlubujc se fiskln deficit byl financovn z vce jak poloviny nedluhov, tj. vym daovm vbrem, z men sti pak kumulac dluhu. (shrink)

Práce se zabývá problematikou privátních armád formou případové studie americké soukromé vojenské společnosti Blackwater a ruské soukromé vojenské společnosti Wagner Group. U obou společností jsou pokryty jejich vznik, operace a dopady činnosti. Cíle práce jsou: zhodnotit nasazení obou vojenských společností; zjistit, zda se jedná o efektivní nástroje státní moci; porovnat působení těchto organizací z hlediska loajality a morálky jejích příslušníků s Machiavelliho poznatky o válce; s ohledem na teorii spravedlivé války určit, jestli příslušníci těchto organizací lze identifikovat spíše jako žoldáky (...) bojující pro vlastní obohacení, nebo bojovníky spravedlivé války. (shrink)

Článek aktualizuje úvahy Sigmunda Freuda o pudových kořenech válečného násilí, zejména jak je předložil ve spisku Proč válka. K zachycení významu současných proměn na poli destruktivity je navržen koncept destruktivní revoluce, jehož terminologické zachycení má poukazovat na analogii s procesem známým jako sexuální revoluce. Klíčovým aspektem hypotetické probíhající destruktivní revoluce má být zvědomění skutečnosti, že destrukce může způsobovat slast a že mezi základní destruktivní projevy patří autoagrese. Smyslem předložených úvah je nabídnout perspektivu, z níž se válečné násilí jeví jako kontraproduktivní (...) odvedení energie našich pudových snah od jejich adekvátních cílů. (shrink)

Posudok si pokladá Otázku: Je ruská armáda moderná? a v prostredí vojny odohrávajúcej sa na Ukrajine v roku 2022 analyzuje tri témy, ktoré poskytujú odpoveď. Prvou témou, ktorú analyzujeme, sú konvenčné sily: venujeme sa skúmaniu slabých aj silných stránok ruského letectva, námorníctva a pozemných síl. Aby sme dokázali vykresliť obraz ich schopností, určujeme si dva protipóly, s ktorými ich porovnávame: americkú a ukrajinskú armádu. Druhou hlavnou témou je informačný sektor, kde skúmame využitie informačných technológií a umelej inteligencie vo vojne. Tretím (...) aspektom je ekonomická stránka vojny, kde opisujeme zdroje financovania ruskej armády, obchody prebiehajúce vo vojenskom sektore, ale aj dopady opatrení spojené s konfliktom na Ukrajine: sankcie, zákaz využívania SWIFT systému a podobne. Tieto tri faktory boli zvolené na základe definície hybridnej vojny uvedenej v texte článku, ktorá sa na území Ukrajiny už od anexie Krymu v roku 2014 odohráva. Práca sa zameriava až na udalosti od 24. februára 2022. (shrink)