Na základě reflexe díla tří brněnských autorů (R. Těsnohlídek, J. Mahen a J. Tomeček) se text pokouší obhájit názor o kultivační roli přírodní prózy – v konfrontaci s kritickým pohledem J. Šmajse. Tato oblast umělecké tvorby představuje jednu z možností, jak čelit environmen­tálnímu žalu. Ten je jednou z významných charakteristik toho, jak lidé v současnosti vnímají stav světa a rizika pro budoucí existenční perspektivy.

The paper examines Robert Filmer’s arguments in defence of the divine right of kings in Patriarcha, or The Natural Power of Kings. Filmer argues that human beings are not born free by nature and, as a result, are expected to obey the kings/monarchs absolutely with­out questioning, due to the arbitrary power and the divine right bestowed upon the kings. This position defended by Filmer is antithetical to the notion of natural freedom of mankind defended by John Locke and other social (...) contract theorists. Contrary to Filmer’s view, this paper suggests that Filmer exaggerated the power of kings. In this paper, I wish to critically examine Filmer’s arguments with which he supported his claim. The paper argues against Filmer’s divine right monarchy for the following reasons: (i) it lacks rational justification, (ii) it was founded on misinterpretation of the scriptures, and (iii) it fails to address the athe­ists’ question. In the final analysis, the paper concludes with the argument that the question of mutual exclusivity of the concepts in the discussion rests upon manifest misinterpreta­tions of divine right and the natural freedom of mankind. (shrink)

Článek spadá do tematické oblasti současných snah o oživení Aristotelovy etické teorie. V užším vymezení jde o téma aktualizace konceptu morálního charakteru (či mravní ctnosti), které je spojováno s využitím poznatků psychologických věd. Zde pak klíčovou pozornost věnuji problému kritérií, podle kterých můžeme posuzovat adekvátnost návrhů na takovou aktualizaci. Vedle běžně respektovaných kritérií interdisciplinarity a empirické a normativní adekvátnosti představuji kritérium funkce, které je ústředním pojmem článku. Cílem článku je formulovat toto kritérium a pro jeho vyjasnění co nejlépe vystihnout funk­ci (...) (zjednodušeně řečeno užitečnost či přínos) Aristotelovy etické teorie. Dále je mým zámě­rem na příkladech představit, jaké důsledky by mělo přijetí tohoto kritéria (tedy zachování či zefektivnění funkce) pro posuzování adekvátnosti návrhů k aktualizaci Aristotelova konceptu morálního charakteru. Za funkci Aristotelovy etické teorie považuji zvyšování naší morální gramotnosti a tvrdím, že tato funkce vyplývá ze stěžejního rysu Aristotelovy práce, z důsledné analýzy a nalezení vzájemných vazeb mezi pojmy, které spojujeme s každodenní morálkou a s prožíváním dob­rého a spokojeného života. Na konkrétních příkladech ukazuji, jak snahy naplnit jiná kritéria adekvátní aktualizace mohou vést k pojmové redukci, zahlcení irelevantními informacemi, nebo jinak narážet na kritérium funkce. Naplnění všech zde představených kritérií ilustruji na analogii dovednosti, kterou jakožto aktualizaci představila Julia Annasová. (shrink)

Studie se zabývá utopickými úvahami brněnského augustiniána Františka Matouše Klácela (1808–1882), jejich zdroji a pokusy o uvedení do praxe a také možnými důvody, kvůli kterým své vize nedokázal realizovat tak, jak si předsevzal. Klácel v teoretických reflexích ideálního uspořádání lidské společnosti i při projektování návrhů utopických komunit (Svojanovů) čer­pal jednak z prací svých předchůdců, jež se snažili formulovat či uvést do praxe myšlenky sociální utopie (Saint-Simon, Fourier, Jednota bratrská, Komenský), z hlediska ontologického se ovšem opíral o svůj koncept vesměrnosti, jemuž (...) se věnoval od počátku čtyřicátých let až do konce života. (shrink)

Starobrněnský augustiniánský klášter byl v 19. století důležitým centrem moravské vzděla­nosti a obrozeneckých snah. Někteří jeho členové, nejznámější F. M. Klácel a F. T. Bratránek, bývají v dějinách filozofie představováni jako následovníci Hegelovy filozofie. Cílem tohoto článku je určit vliv Hegelových myšlenek na dílo augustiniánských myslitelů a charakterizovat jej.