Článek se zabývá vybranými aspekty dvou známých publikací o mnohosti světů a mimozemském životě, které vyšly na konci 17. století. Jedná se o Entretiens sur la pluralité des mondes Bernarda de Fontenelle a Cosmotheoros Christiaana Huygense. V první části se článek soustředí především na to, jak oba autoři chápou postavení člověka v obydleném a neohraničeném univerzu. Fontenelle a Huygens poskytují ve svých textech přesvědčivé vyvrácení často opakované představy, že idea neohraničeného vesmíru probouzela v novověkých lidech hrůzu a obavy. Ve skutečnosti (...) pro ně neohraničený vesmír znamenal oslavu rozumu, který se dokáže vymanit z geocentrické pověry a antropocentrismu. Současně se v protoosvícenském duchu jednalo i o oslavu vesmírné všudypřítomnosti rozumu. Ve druhé části se článek zabývá tzv. kognitivními vášněmi: zejména strachem, úžasem a zvědavostí. Analýza děl Huygense a Fontenella potvrzuje některé poznatky Lorraine Dastonové a prohlubuje je. Ukazuje se, že na konci 17. století strach i obdiv byly již jednoznačně chápány jako projev nevědomosti a zaostalosti, ačkoliv dříve byly spojovány se zbožností a počátkem filosofování. Proti tomu dříve odsuzovaná zvědavost se stala legitimní, ba dokonce žádoucí vlastností opravdového badatele. (shrink)

[The neverending story of justification].

V září letošního roku si připomínáme 100. výročí narození jednoho z nejslavnějších a nejpřekládanějších polských autorů – Stanisława Lema (1921–2006). Toto nedožité jubileum je pro nás příležitostí ke krátkému zamyšlení nad pozoruhodně pestrou a různorodou podobou jeho díla. Nejprve se pokusíme o stručnou obecnější charakteristiku Lemovy tvorby, abychom se následně zaměřili na jeden z jeho zajímavých teoretických textů. Vyslovením svérázné evoluční hypotézy zde Lem reagoval na pandemickou situaci, s níž je lidstvo konfrontováno od 80. let minulého století – nákazu virem (...) HIV. (shrink)

V září letošního roku si připomínáme 100. výročí narození jednoho z nejslavnějších a nejpřekládanějších polských autorů – Stanisława Lema (1921–2006). Toto nedožité jubileum je pro nás příležitostí ke krátkému zamyšlení nad pozoruhodně pestrou a různorodou podobou jeho díla. Nejprve se pokusíme o stručnou obecnější charakteristiku Lemovy tvorby, abychom se následně zaměřili na jeden z jeho zajímavých teoretických textů. Vyslovením svérázné evoluční hypotézy zde Lem reagoval na pandemickou situaci, s níž je lidstvo konfrontováno od 80. let minulého století – nákazu virem (...) HIV. (shrink)

The goal of this work is to popularize the philosophy of the German philosopher Hans Blumenberg (1920–1999) in Czech context. Even though he is gradually becoming one of the most discussed authors in the Anglo-Saxon world, Blumenberg is still largely ignored here. This work focuses on a key theme from Blumenberg’s theory of metaphorology and analyzes the history and development of human defensive reactions against alleged expressions of cosmic powers and their impact on human lives: heavenly signs, unnatural signs at (...) birth or death of important figures, religious miracles, etc. In order to defend themselves against absolute forces of the universe, people have developed magic (homo magus occurred in human history) as a tool of prevention from cosmic interference, created new myths and escaped into their mythical shelters by means of further metaphors. In the final part, the work deals with the phenomenology of the metaphor of „stream“, used by E. Husserl. (shrink)

Jan Patočka's “Galileo Galilei and the End of the Ancient Cosmos” was initially published in the popular science journal Vesmír, 33 (1954), no. 1, pp. 27–29. The year before, there had been published in the same journal, under the general heading “On the Development of the Ideas of Natural Science,” a series of Patočka’s articles, including “The First Critics of Aristotelianism” [Vesmír 32 (1953), no. 7, pp. 254–256]; “The Breakdown of Aristotle’s Dynamics and the Prelude to Modern Mechanicism” (...) (ibid., no. 8, pp. 285–287); “Intermezzo on the Threshold of Modern Science: Cusanus and Comenius” (ibid., no. 9, pp. 322–325). This series had been introduced by yet another text: “Aristotle’s Philosophical Natural Science” [Vesmír 32 (1953), no. 3, pp. 102–105]. A last short essay on the theme of the birth of modern natural science—“On the Significance of Francis Bacon of Verulam” [Vesmír 40 (1961), no. 5, pp. 152, 155, and no. 6, pp. 186–188]—followed several years later. These texts were all subsequently revised to a greater or lesser extent and included in the book Aristoteles, jeho předchůdci a dědicové (Aristotle, His Forerunners and Successors), Prague: NČSAV, 1964. (shrink)

V nasledujúcom príspevku sa snažíme zdôvodniť vyčlenenie troch typov procesov v pozorovanom vesmíre - procesov slabo, stredne a silne usmernených, a to na základe rôznej miery autonómnosti ich štruktúrnych prvkov a rôznej miery či intenzity zákonov, ktorými sú usmerňované alebo riadené. Individuálne a konkrétne procesy sú tak v podstate totožné s individuálnymi a konkrétnymi systémami, cez ktoré, v ktorých a prostredníctvom ktorých sa úplne realizujú, disponujúc tak vždy a všade vlastným substanciálnym obsahom. Na tomto základe potom vyčleňujeme slabo usmernené procesy (...) v neživej prírode s málo vyčlenenými alebo autonómnymi štruktúrnymi prvkami, stredne usmernené procesy živej prírody s oveľa väčšími, vyčlenenejšími a autonómnejšími štruktúrnymi prvkami vo forme živých buniek a postupne rastúcich a zdokonaľujúcich sa organizmov a tried organizmov a nakoniec silne usmernené procesy tzv. sociálnej prírody alebo ľudskej spoločnosti, pozostávajúcej z ľudí ako svojich základných alebo štruktúrnych prvkov a tiež z nimi generovaného technického a/lebo civilizačného "obalu", ktoré sú podobne ako živé procesy a systémy usmerňované a riadené čoraz väčším počtom pre nich špecifických vedeckých zákonov, princípov alebo "pravidiel". (shrink)

Lemovo dílo Dokonalá prázdnota je sbírkou recenzí fiktivních autorů na neexistující vědecké práce. Patří sem i přednáška Alfreda Testy proslovená u příležitosti udělení Nobelovy ceny za fyziku. Je to vlastně rekapitulace kosmologického konceptu postaveného na objevu pozapomenuté myšlenky Aristida Acheropoula, která má vysvětlit silentium universi. Proč vesmír mlčí? Proč nám nikdo neodpovídá na naše výzvy posílané do mezihvězdných dálek? Proč je naše pátrání po mimozemských civilizacích neúspěšné? Testa ve své přednášce před posluchače postupně vrství fundamentální otázky vztahu matematiky a (...) fyziky, intertpretaci posledních objevů moderní kosmologie, vysvětlení fyzikálních zákonitostí teorie relativity a kvantové mechaniky včetně metafyzické otázky proč jsou právě takové. Protože Lem staví před čtenáře příběh vědeckého objevu, nabízí se možnost, vzít je zcela vážně nikoli jako fiction, ale jako science a podívat se na jeho jednotlivé komponenty očima soudobé vědy. (shrink)

Lemovo dílo Dokonalá prázdnota je sbírkou recenzí fiktivních autorů na neexistující vědecké práce. Patří sem i přednáška Alfreda Testy proslovená u příležitosti udělení Nobelovy ceny za fyziku. Je to vlastně rekapitulace kosmologického konceptu postaveného na objevu pozapomenuté myšlenky Aristida Acheropoula, která má vysvětlit silentium universi. Proč vesmír mlčí? Proč nám nikdo neodpovídá na naše výzvy posílané do mezihvězdných dálek? Proč je naše pátrání po mimozemských civilizacích neúspěšné? Testa ve své přednášce před posluchače postupně vrství fundamentální otázky vztahu matematiky a (...) fyziky, intertpretaci posledních objevů moderní kosmologie, vysvětlení fyzikálních zákonitostí teorie relativity a kvantové mechaniky včetně metafyzické otázky proč jsou právě takové. Protože Lem staví před čtenáře příběh vědeckého objevu, nabízí se možnost, vzít je zcela vážně nikoli jako fiction, ale jako science a podívat se na jeho jednotlivé komponenty očima soudobé vědy. (shrink)

Tato studie si klade za cíl představit antropologické a kosmologické názory ruského myslitele Nikolaje Fjodorova (1829 – 1903). Fjodorov nabízí fantastickou futuristickou vizi, v níž jsou nejen odstraněny války, nemoci a hlad, ale člověk ve snaze o své zdokonalení přemůže také smrt. Bratrství a láska povede podle Fjodorova sjednocené lidstvo k tomu, že životu vrátí všechny zemřelé předky. Tito vzkříšení lidé zabydlí zemi a později i celý vesmír. Fjodorov bývá považován za zakladatele filozofie ruského kosmismu. Mezi jeho žáky lze (...) zařadit i Konstantina Ciolkovského, který jako první uvažoval o možnosti dobytí vesmíru pomocí raket. Na Ciolkovského přímo navazují zakladatelé sovětského vesmírného programu. Autor této studie předkládá hypotézu, že myšlenka pilotovaných kosmických letů vznikla v pseudovědeckém prostředí ruského kosmismu. Přestože byly pilotované lety do vesmíru během dvacátého století tohoto svého z vědeckého hlediska problematického zdůvodnění zbaveny, dosud nikdo žádné vědecké zdůvodnění pilotovaných vesmírných letů nenabídl. (shrink)

Tato studie si klade za cíl představit antropologické a kosmologické názory ruského myslitele Nikolaje Fjodorova (1829 – 1903). Fjodorov nabízí fantastickou futuristickou vizi, v níž jsou nejen odstraněny války, nemoci a hlad, ale člověk ve snaze o své zdokonalení přemůže také smrt. Bratrství a láska povede podle Fjodorova sjednocené lidstvo k tomu, že životu vrátí všechny zemřelé předky. Tito vzkříšení lidé zabydlí zemi a později i celý vesmír. Fjodorov bývá považován za zakladatele filozofie ruského kosmismu. Mezi jeho žáky lze (...) zařadit i Konstantina Ciolkovského, který jako první uvažoval o možnosti dobytí vesmíru pomocí raket. Na Ciolkovského přímo navazují zakladatelé sovětského vesmírného programu. Autor této studie předkládá hypotézu, že myšlenka pilotovaných kosmických letů vznikla v pseudovědeckém prostředí ruského kosmismu. Přestože byly pilotované lety do vesmíru během dvacátého století tohoto svého z vědeckého hlediska problematického zdůvodnění zbaveny, dosud nikdo žádné vědecké zdůvodnění pilotovaných vesmírných letů nenabídl. (shrink)