Semantics based on representational theories of mind has met challenges recently. Traditional accounts consider meaning as an entity with semantic properties, i.e. a mental object that denotes or represents a real-world object. The paper discusses ways of constructing meaning without representations, as shown in Rapaport’s syntactic semantics and Rosenberg’s eliminative theory of mind and language.

Filozofie ve 20. století ztratila velkou část svých kompetencí a pro svou údajnou neužitečnost se stala terčem kritiky ze strany přírodních vědců. Vztah mezi filozofií a vědou lze řešit pomocí tří stanovisek, kterými jsou antiscientismus, konceptuální analýza a naturalismus. Obsahem článku je charakteristika jednotlivých přístupů a identifikace problémů, s nimiž se musí jejich zastánci potýkat. Autorovi se jako nejslibnější jeví Quinem inspirovaný naturalismus, podle něhož má veškeré poznání povahu syntetických aposteriorních výroků, a filozofie je proto kontinuální s přírodní vědou. Není (...) třeba obávat se zániku filozofie jako samostatné disciplíny, naturalismus může naopak přispět k dořešení mnohých filozofických problémů pomocí metodologie a poznatků přírodních věd. (shrink)

Myšlenkové experimenty jsou populárním argumentačním nástrojem ve vědě i filosofii. Jejich kritika ze strany naturalistických a experimentálních filosofů vedla k vytvoření deflačních a minimalistických koncepcí, které oslabují epistemickou sílu myšlenkových experimentů a smiřují je s empirismem. Cílem článku je ukázat, že tyto pokusy nepřekonávají hlavní problémy, se kterými se myšlenkové experimenty ve filosofii střetávají. Omezená lidská racionalita a představivost znemožňují experimentátorům řešit nereálné scénáře spolehlivým způsobem. Myšlenkové experimenty se ve filosofii používají jinak než ve vědě, protože ty pravé jsou obvykle (...) neuskutečnitelné a uzavřené vůči možnosti empirické falsifikace. Navíc jsou založeny na vadných analogiích a neoprávněně přenášejí důkazní břemeno. Persvazivní úspěšnost myšlenkových experimentů je velmi nízká, a proto nedokáží přispět k řešení filosofických problémů. Závěrem článku je, že nejběžnější druhy myšlenkových experimentů by měly být odstraněny ze souboru filosofických metod. (shrink)

In 2009, we celebrated the bicentennial of the birth of Charles Darwin and the sesquicentennial of the publication of his book The Origin of Species. This seems to be a good opportunity to evaluate the importance of Darwin’s work for the social sciences, mainly for philosophical anthropology. The aim of this paper is to discuss the traditional anthropocentric conceptions of man, which consider our biological species to be exceptional – qualitatively higher than other living organisms. Over the course of the (...) 20th century, philosophers have argued for the claim in a number of ways: man is supposed to be the only animal capable of laughter, love, thought or language. It has also been claimed that only members of Homo sapiens have free will, morality or religion. The paper refutes these arguments on the basis of contemporary studies by M. Davila Ross, H. Fischer, K. Arnold, K. Zuberbühler, G. Konopka, B. Libet, F. De Waal, M. Bekoff, P. Boyer, B. Hood, G. Paul and others. The author argues that the only differences between man and other animals are quantitative, and therefore the nature of humans should be studied using the methods of naturalized philosophy, with respect to the natural sciences. (shrink)

Žádnému tématu – s výjimkou historie Anglie – nevěnoval David Hume více pozornosti než náboženství. Jak už to ale s Humovým filosofickým odkazem bývá, i jeho teorie náboženství byla podrobena celé řadě mnohdy naprosto protikladných interpretací – a právě těm bude věnována první část mého článku. Došlo totiž k pokusům představit jej jako teistu, fideistu, deistu, agnostika nebo ateistu. Ve druhé části budu obhajovat hypotézu, podle níž je úsilí zařadit Huma do jediného údajně správného výkladu liché, protože každá taková snaha (...) naráží na nepřekonatelné terminologické spory, interpretační potíže a argumentační pochybení. Nemusí nás ovšem zajímat, co si Hume ve skutečnosti o náboženství myslel, případně za jaký typ věřícího či nevěřícího se považoval. Mnohem přínosnější je pochopit, jakým způsobem Humova koncepce předchází a obohacuje současnou ateologii. Ve třetí části proto představím textovou evidenci z primárních pramenů, v nichž se Hume zabýval kritikou zjeveného i přirozeného náboženství, morálních i psychologických aspektů religiozity. Závěrem se krátce zamyslím nad Humovou koncepcí „pravého náboženství“ a jejím uplatněním v sekulární společnosti. (shrink)

Článek se zabývá demystifikací dodnes panující legendy o ikoně světové vědy, nositeli Nobelovy ceny za objev štěpení těžkých jader, chemiku Otto Hahnovi. Desítky let byl považován za vzor německé slušnosti, zodpovědnosti a příklad antinacistického vědce, který nekolaboroval se zločinným režimem na jeho válečné mašinérii. Teprve od devadesátých let 20. století se dostávají k rukám historiků archivní materiály, jež umožňují získat ucelenou představu o Hahnově působení v době nacistického Německa a o jeho aktivním zapojení ve válečném uranovém výzkumu, jehož výsledkem mělo (...) být sestrojení jaderných reaktorů a bomb. (shrink)

Po disputacích k tématům Filosofie nepředmětnosti Ladislava Hejdánka a Nekonečnost konečnosti podle Ivana Chvatíka uspořádala Katedra filosofie Evangelické teologické fakulty UK v Praze dne 29. června 2009 v pořadí již třetí pokus o výměnu mezi domácími filosofy. Tentokrát však nebyl východiskem diskusí programový text některého z účastníků, ale Platónův výklad o nejvyšších rodech v dialogu Sofistés. Tomuto textu se zde dostalo trojí velmi odlišné interpretace, kterou bychom snad mohli vzdáleně přirovnat k liternímu, morálnímu a alegorickému neboli naukovému pochopení posvátného textu (...) Písma. Filip Karfík nabízí co možná přesný výklad Platónova textu, Štěpán Špinka sleduje etické implikace Platónovy ontologie, konečně Pavlu Koubovi je pasáž ze Sofisty záminkou pro velmi zajímavé vyrovnání s Heideggerovým pojetím bytí v jeho rozštěpu na bytí jsoucna výskytového a bytí pobytu, o to zajímavější, že je provedeno prostředky Heideggerova vlastního výkladu dialogu Sofistés. Na příspěvek Pavla Kouby navazuje diskuse o zdánlivě dílčím aspektu jeho výkladu, totiž o otázce, zda identitu chceme, nebo nechceme chápat pouze jako dějství diferujících vztahů. V zájmu historické věrnosti třeba poznamenat, že tato diskuse proběhla na disputaci samé jen částečně, zato se zde odehrálo mnoho pozoruhodných diskusí dalších, které nebylo možné svěřit písemnému zachycení. Mnohé se nicméně podařilo zachytit médiem jiným, totiž na fotografiích Věry Koubové, jež jsou uveřejněny na stránkách katedry. (shrink)

Tato studie je inspirována knížkou Petra Urbana Jak rozumíme druhým? Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka a věnuje se současným diskuzím o povaze sociálního rozumění, zejména v případě nelinguálních tvorů. Nejvýraznější pozice zastává na jedné straně skupina srovnávacích psychologů kolem M. Tomasella, která vychází z filosofů kolektivní intencionality, na straně druhé D. Leavens a K. Bardová, kteří mají blízko k interaktivistické interpretaci problému sociálního rozumění. Bude ukázáno, že rozdíly ve výsledcích empirických výzkumů mají základ v ontologických (...) závazcích jednotlivých výzkumných programů, přičemž důležitou roli hraje vymezení se vůči problému antropologické diference. Studie se táže, je-li možné prostředky filosofi e vědy mezi soupeřícími teoriemi rozhodnout. Na závěr je uvedena možnost biosémiotické reinterpretace mimo-lidského sociálního rozumění na pozadí teorie umweltu. (shrink)

A Critical Notice of Filip Karfík, Die Beseelung des Kosmos. Untersuchungen zur Kosmologie, Seelenlehre und Theologiein Platons Phaidon und Timaios, K. G. Saur Verlag, München/Leipzig 2004.

I propose a theory aimed at advancing scholarly research in social entrepreneurship. By highlighting the key trade-off between value creation and value capture and explaining when situations of simultaneous market and government failure may arise, I suggest that social entrepreneurship is the pursuit of sustainable solutions to neglected problems with positive externalities. I further discuss the situations in which problems with externalities are likely to be neglected and derive the central goal and logic of action of social entrepreneurs, in contrast (...) to commercial entrepreneurs. Overall, this article provides a conceptual framework that allows understanding the growing phenomena of social entrepreneurship and its role in the functioning of modern society. (shrink)

The demarcation of pseudoscience has been one of the most important philosophical tasks since the 1960s. During the 1980s, an atmosphere of defeatism started to spread among philosophers of science, some of them claimed the failure of the demarcation project. I defend that the more auspicious approach to the problem might be through the intellectual character of epistemic agents, i.e., from the point of view of vice epistemology. Unfortunately, common lists of undesirable character features are usually based on a priori (...) reasoning, and therefore might be considered artificial or too vague. When we base our position on contemporary behavioural sciences, we can see that the epistemic character of believers in pseudoscience is for the most part determined by two related factors. Firstly, these epistemic agents show a higher level of cognitive laziness. By this I mean an inability or unwillingness to engage in reflective thinking and a reluctance to account for counterevidence. Secondly, they yield more easily to metacognitive overconfidence. This can be broadly understood as so-called “knowledge illusion”, the inability to recognize one’s own intellectual limits. The deficiency usually stems from a misunderstanding of the division of cognitive labour and of the agent’s role in epistemic society. I find the proposed epistemological approach to pseudoscience crucial. Only if we understand the descriptive aspects of the problem, can we think of normative solutions to it. (shrink)

Because philosophical reflections on touch usually start from our ability to perceive properties of objects, they tend to overlook features of touch that are crucial to correct understanding of tactual perception. This paper brings out these features and uses them to develop a general reconception of the sense of touch. I start by taking a fresh look at our ability to feel, in order to reveal its vital role. This sheds a different light on the skin's perceptual potential. While it (...) is commonly observed that tactile experiences have two intentional objects, an external object and one's own body, I will advance a more accurate alternative: in tactile experiences, one becomes aware of what one's body undergoes. This alternative not only fits better with tactility's vital role; it is also key to explaining how active touching provides for a unique contribution to our perceptual relation to material objects. By thus connecting tactility's vital role to the way we rely on touch while manipulating objects, this essay offers a cross-sectional survey of our tactile powers that reveals the interplay between sensing and touching. (shrink)

The use of teleological language in biology is burdened with many difficulties. Speakers in everyday and scientific discourse confuse functions with purposes and misunderstand functionality, finality, and intentionality. The paper is structured into three sections. In the first part the difference between Platonic supranatural and Aristotelian quasi-natural account of teleology will be explained, with examples from the history of philosophy of biology. The second part will present the Darwinian approach to etiology that constitutes a more sound alternative to the teleological (...) explanation. In the last section I will briefly introduce the teleological bias that is studied by developmental and cognitive psychologists. I believe that this psychological inclination is the real source of intuitive worldviews that are incompatible with contemporary science. (shrink)

The nature of unconscious information processing is a heavily debated issue in cognitive science, and neuroscience. Traditionally, it has been thought that unconscious cognitive processing is restricted to knowledge that is strongly prepared by conscious processes. In three experiments, we show that the task that is performed consciously can also be applied unconsciously to items outside the current task set. We found that a same–different judgment of two target stimuli was also performed on two subliminally presented prime stimuli. This was (...) true for target and prime stimuli from entirely different categories, as well as for prime and target stimuli at different levels of abstraction. These results reveal that unconscious processing can generalize more widely than previously accepted. (shrink)

This study explores the direct and interactive effects of individual differences in interpersonal trust and negotiation style on ethical decision-making processes across commonly faced negotiation situations. Individual differences influence basic ideas about legitimate negotiating behaviors, affect behavioral intentions directly, and interact with the favorability of negotiating situations, resulting in direct, indirect, and interactive effects on ethical decision-making processes. Using a sample of 298 participants in executive education workshops, the study analyzes the relationship between interpersonal trust, competitiveness, moral judgment, and behavioral (...) intentions in different negotiating conditions through a series of structural equation models and regression analyses. Our results suggest that individual difference variables exert a significant influence not only on how managers assess the morality of ethically ambiguous negotiation practices but also directly on their behavioral intentions, and that this effect changed across specific negotiation situations. We discuss these results in terms of their usefulness in explaining ethical decision-making processes in negotiations. (shrink)

Together with the emergence of strong executive presidencies and the frequency of coups d'Etat, the single party is one of the striking features of the political development in Africa South of the Sahara since 1960.More than half the countries of the continent are presently under one-party rule. This article attempts to analyse the origins, recent developments, and perspectives in the field of African single-party states. Sameelements favourable to the emergence of this phenomenon were the colonial heritage, the precolonial tradition, and (...) the aura of legitimacy of the national liberation movements. Several techniques were usedby African leaders to impose rule by one party; distinction is made between political, legal and institutional, and authoritarian means. African leaders have relied on several justifications to rationalise the introduction of such regimes : economie development, national unity and nation-building, the absence of class-differentiation, the unanimitarian tradition, and the need to give constitutional recognition to a de facto situation. A critical analysis shows that these arguments do not, in general, withstand closer examination. The conclusion is that the single-party «ideology» serves mainly to protect the hegemony of a small and privileged political class of rulers against challenge of its position. As far as perspectives are concerned, three possibilities seem to be developing simultaneously : the Party-State, the no-party state, and the multi-party state. It is argued in a conclusion that the single-party state need not be undemocratic ; some conditions for a democratic one-party system are set forth. (shrink)

Political and sociological research indicates that the use of consociational techniques has been a major means of ensuring peace and stability in a divided society like Belgium. This paper attempts to cast a first look at another component: what are the legal mechanisms of confiictmanagement in Belgium? This question is studied on the basis of the case of the school-confiict, which is one aspect of the ideological dividing line ; this was indeed the first to be institutionalised in Belgium. The (...) drafting of the 1831 Constitution was the first great exercise in consensus-seeking and the same approach prevailed over much of the 19th century. It was interrupted, however, during the first «School War» which was waged from 1879 to 1884. After the First World War a number of issues in the educational dispute were settled by way of package-deals, which were an attempt to replace zero-sum games by more-or-less choices. However a second School War erupted from 1950 to 1958. After the 1958 elections the balance of power was such that compromise showed necessary again : this situation led to the «School Pact» which tried to institutionalise consociational solution-seeking in this field. The Pact system was later applied in numerous other fields where mere majoritarian decision-making was discarded.White in the School issue these solutions were not as yet legalised, in later agreements they were.The paper argues that the main aim of these approaches is to avoid adjudication on these issues by third confiict-solvers, such as courts and tribunals. Instead allocation is arranged between the participants to the deal ; these partners are the political parties who claim to represent the whole range of public opinion. In this way «soft law» is created : this development represents a creeping undermining of the Rule of Law. (shrink)

This paper defends what the philosopher Merleau Ponty coins ‘the imaginary texture of the real’. It is suggested that the imagination is at work in the everyday world which we perceive, the world as it is for us. In defending this view a concept of the imagination is invoked which has both similarities with and differences from, our everyday notion. The everyday notion contrasts the imaginary and the real. The imaginary is tied to the fictional or the illusory. Here it (...) will be suggested, following both Kant and Strawson, that there is a more fundamental working of the imagination, present in both perception and the constructions of fictions. What Kant and Strawson failed to make clear, however, was that the workings of the imagination within the perceived world, gives that world, an affective logic. The domain of affect is that of emotions, feelings and desire, and to claim such an affective logic in the world we experience, is to point out that it has salience and significance for us. Such salience suggests and demands the desiring and sometimes fearful responses we make to it; the shape of the perceived world echoed in the shapes our bodies take within it. (shrink)

In this brief discussion piece I try to offer some considerations in favor of the so-called Simple Intention Theory of demonstratives, which is rejected by Gómez-Torrente. I try to show that the main argument offered against the Simple Intention Theory appears to be based on false data.

In The Construction of Social Reality, John Searle develops a theory of institutional facts and objects, of which money, borders and property are presented as prime examples. These objects are the result of us collectively intending certain natural objects to have a certain status, i.e. to ‘count as’ being certain social objects. This view renders such objects irreducible to natural objects. In this paper we propose a radically different approach that is more compatible with standard economic theory. We claim that (...) such institutional objects can be fully understood in terms of actions and incentives, and hence the Searlean apparatus solves a non-existent problem. (shrink)