Tento text se soustřeďuje na prozkoumání vztahu dvou knih Alfreda Northa Whiteheada, Procesu a reality a Funkce rozumu, které byly publikovány ve stejném roce, v roce 1929. Autor textu nejprve představuje Whiteheadovo pojetí spekulativní filosofie, tak jak je představeno na úvodních stránkách Procesu a reality. Poukazuje, že Whitehead pro potřeby konstrukce filosofického schématu odmítl matematickou axiomatickou metodu a metodu rigidního empirismu a představuje Whiteheadovu vlastní filosofickou metodu, metodu deskriptivní generalizace. Ta může být ve stručnosti shrnuta jako imaginativní konstrukce spekulativního schématu, (...) založená na předchozích pozorováních, která je zpětně testována dalšími pozorováními. Text poukazuje na to, že v Procesu a realitě není předvedena imaginativní konstrukce Whiteheadovy filosofie. Jedna z fází deskriptivní generalizace tedy chybí. Text tvrdí, že tuto chybějící fázi deskriptivní generalizace můžeme najít ve Funkci rozumu. (shrink)

Alfred North Whitehead published no book or article strictly on aesthetics. Nonetheless, in his philosophical writings he mentions several times that aesthetic experience is the key to his metaphysics. In fundamental places of his philosophical system, moreover, he uses expressions like ‘aesthetic experience’, ‘aesthetic fact’, ‘aesthetic unity’, and ‘aesthetic order’. These expressions do not, however, refer to human conscious experience alone, but to all entities of the universe. That has led some scholars to the conviction that these terms are used (...) in a purely technical sense and therefore do not refer to the sphere of aesthetics. The author of the current article seeks to demonstrate that these terms do refer to the sphere of aesthetics. The argument set out here consists in three steps. In the first, the author presents Whitehead’s philosophical method of imaginative generalization. In the second step, the author presents the fundamental ontological unit (the actual occasion) of Whitehead’s philosophy, and points out that Whitehead describes it using aesthetic terms that are employed in a broad sense. In the third step the author presents Whitehead’s view of aesthetic understanding. At the end of the article, it is demonstrated that although Whitehead did not develop his analysis of aesthetic understanding into a consistent theory, it forms the background to all his metaphysical books. (shrink)