Results for 'Neni Panourgi��'

74 found
Order:
  1. Introduction.Neni Panourgiá & George E. Marcus - 2008 - In E. Neni K. Panourgia & George E. Marcus (eds.), Ethnographica Moralia: Experiments in Interpretive Anthropology. Fordham University Press.
     
    Export citation  
     
    Bookmark   2 citations  
  2. Ethnographica Moralia: Experiments in Interpretive Anthropology.Neni Panourgiá & George E. Marcus (eds.) - 2008 - Fordham University Press.
    Clifford Geertz, in his 1973 'Inspection of Cultures', brought about an epistemological revolution. This book maps the circuits of cross-fertilisations among disciplines in the humanities and social sciences that have developed from Geertz's 'interpretive turn'.
    Direct download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  3. Fragments of oedipus : Anthropology at the edges of history.Neni Panourgiá - 2008 - In E. Neni K. Panourgia & George E. Marcus (eds.), Ethnographica Moralia: Experiments in Interpretive Anthropology. Fordham University Press.
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  4. Interview with Clifford Geertz.Neni Panourgiá & Pavlos Kavouras - 2008 - In E. Neni K. Panourgia & George E. Marcus (eds.), Ethnographica Moralia: Experiments in Interpretive Anthropology. Fordham University Press.
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  5.  9
    Bad Souls [Κακóψυχοι]. An Ethnography of Madness and Responsibility in Greek Thrace. Elizabeth Anne Davis. Duke University Press: Durham, NC. 2012. x + 331 pp. [REVIEW]Neni Panourgiá - 2013 - Ethos: Journal of the Society for Psychological Anthropology 41 (2):1-2.
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  6.  14
    Colonizing the ideal: neoclassical articulations and european modernities.Neni Panourgiá - 2004 - Angelaki 9 (2):165 – 180.
  7. Nic není samo o sobě jedno.Štěpán Špinka - 2004 - Filosoficky Casopis 52:991-1015.
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  8. Éros et Civilisation, Contribution à Freud.Herbert Marcuse, Jean-guy Nény & Boris Fraenkel - 1964 - Les Etudes Philosophiques 19 (2):312-313.
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  9. Ethnographica Moralia: Experiments in Interpretive Anthropology.E. Neni K. Panourgia & George E. Marcus (eds.) - 2008 - Fordham University Press.
    Clifford Geertz, in his 1973 'Inspection of Cultures', brought about an epistemological revolution. This book maps the circuits of cross-fertilisations among disciplines in the humanities and social sciences that have developed from Geertz's 'interpretive turn'.
    Direct download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  10. ČLÁNKY, NÁZORY, POLEMIKY Mloš Balabán: Globální vládnutí není hrozba.Mf Dnes - forthcoming - Dilema.
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  11. O Definici A Pojmu Toho, Co Není.Pavel Materna & Petr Kolář - 1994 - Organon F: Medzinárodný Časopis Pre Analytickú Filozofiu 1 (1):4-16.
    In the paper, Priorś well-known \'tonk\' argument is examined and taken as a basis for general considerations regarding the logical status of implicit definition, and the semantical status of the \'tonk\'-like expressions. Further, the whiff of logical vanity attendant upon Priorś conclusions is dispelled by employing a new theory of concept. In particular, the authors argue that: a) Priorś \'tonk\' argument discredits neither the concept of analytical validity nor the role of implicit definition. The arguments underlying the authors\' view draw (...)
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  12.  10
    Můžeme mluvit o tom, co není?Lukáš Novák - 2014 - Studia Neoaristotelica 11 (3):36-72.
    The aim of the article is twofold: to document how what the author labels the “Principle of Reference” – viz. the claim that that which is not cannot be referred to – inspires both actualist and possibilist philosophical conceptions in the analytic tradition as well as in scholasticism, and to show how Duns Scotus’s rejection of the Principle allows us to see that there are two distinct and logically independent meanings of the actualism–possibilism distinction: viz. metaphysical actualism/…possibilism, and semantic actualism/possibilism. (...)
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  13. Vědecká filosofie, světový názor a „Tiefsinn“: tři podoby filosofie v Husserlově článku Filosofie jako přísná věda.Aleš Novák - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (1):29-62.
    Fenomenologie není pouze specifická metoda filosofického zkoumání, ale též svébytná filosofická pozice. Husserl je znám a diskutován spíše jako autor právě zmíněné metody, ovšem ta přeci měla sloužit jakožto organon pro vytvoření samostatné filosofické nauky. Proto se bude v příspěvku věnovat pozornost Husserlovu chápání toho, co je to filosofie, a to v kontrastu proti dobově populárním filosofickým pozicím, jimiž byly naturalismus a filosofie světového názoru s jeho nejodpudivější podobou nazývanou Husserlem pejorativně „Tiefsinn“: důvtipná duchaplnost. Husserl zamýšlí odstranit oba zmíněné typy (...)
    No categories
    Direct download (4 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  14.  28
    Lubomír Valenta: Problémy analytické filosofie, Nakladatelství Olomouc, Olomouc, 2003, 223 s.Jaroslav Peregrin - unknown
    Není tomu tak dávno, co se ti, kdo vzývali termín "analytická filosofie", v naší zemi jevili jako příslušníci nějaké divné sekty, kteří smysl termínu "filosofie" jakýmsi úchylným způsobem překrucují. Není-li však člověk zrovna Valihrachem, nemůže o tom, co slova znamenají, svévolně rozhodovat; a faktem je, analytická filosofie tvoří podstatnou část toho, co se ve světě pod hlavičkou "filosofie" učí a provozuje. (Já bych řekl, že dokonce většinu, ale statistické údaje samozřejmě k dispozici žádné nemám.) Během posledních zhruba deseti let se (...)
    Direct download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  15.  62
    Holistické pojetí jazyka.Jaroslav Peregrin - manuscript
    Zdá se, že není nic přirozenějšího, než se spolu s Russellem domnívat, že „máme-li smysluplně hovořit a ne pouze vydávat zvuky, musíme slovům, která užíváme, dávat nějaký význam; a významem, který svým slovům dáváme, musí být něco, s čím jsme přišli do styku“. Naše slova přece musí, aby byla skutečně smysluplná, něco představovat! Od toho se odvíjí běžná poučka, která nám říká, že slova jazyka jsou symboly, to jest (podle Encyklopedie Britannica), „prvky komunikace, které mají představovat osobu, předmět, skupinu, proces (...)
    Direct download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  16. Obhajoba alegorického výkladu u novoplatonika Prokla.Radek Chlup - 2008 - Reflexe: Filosoficky Casopis 34:53-79.
    Alegorický výklad patří v dějinách evropského myšlení k nejstarším a nejvlivnějším interpretačním metodám. Jeho počátky sahají do 6. stol. př. Kr. a velkého rozkvětu dosáhl zejména v rukou stoiků a středoplatoniků i novoplatoniků, jejichž prostřednictvím posléze hluboce pronikl i do křes_anské a židovské filosofie. Z dnešního hlediska se nicméně na první pohled jedná o výkladovou metodu značně problematickou. Jejím základním předpokladem je, že básník chce svými obraznými vyjádřeními „říci něco jiného“ . Cílem interpretace je stanovit, jaký byl skutečný „skrytý úmysl“ (...)
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  17. Strategic maneuvering in news reporting: case of Hawking's support of legalizing euthanasia.Iva Svačinová - 2014 - Pro-Fil 15 (2):58-72.
    Text je věnován možnostem argumentační analýzy novinových zpráv. Novinová zpráva je v článku pojata jako typ komunikační aktivity, který specifickým způsobem ovlivňuje podoby možného přesvědčování. V žánru novinové zprávy není novináři umožněno explicitně předkládat a podporovat stanovisko, můžeme však předpokládat, že existují specifické způsoby, jak se s těmito omezeními může mluvčí vypořádat. V textu jsou využity nástroje, které do teorie argumentace zavádí Frans van Eemeren a Peter Houtlosser v programu tzv. rozšířené pragma-dialektiky, která do zkoumání argumentace začleňuje také výzkum rétorických (...)
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  18. Seven reasons for the impossibility to create a universal definition of life.Vladimír Vodička - 2014 - Pro-Fil:89-108.
    Ačkoliv patří život a otázky spojené s jeho definicí k tradičním filozofickým tématům, na počátku jednadvacátého století a po zhruba dvou a půl tisíci letech filozofické tradice není k dispozici uspokojivá definice života. Obtíže spojené s definováním života neprovází pouze filozofii, ale všechny obory, kterých se téma života týká. Příčiny tohoto stavu lze vnímat jako kombinaci několika komplementárně spojených skutečností. V textu jsou uvedeny jako důvody pro nemožnost vytvoření univerzální definice života. Postupně se věnují problematice původu života a postulované hranici (...)
    No categories
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  19. Věda jako „forma života“: kritérium demarkace jako praktický problém.Libor Benda - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (4):429-452.
    Larry Laudan v článku z roku 1983 označil problém demarkace, tj. rozlišení „vědy" a „pseudovědy", za filosofický pseudoproblém, kterým není třeba se zabývat, a slova „vědecké" a „pseudovědecké" za prázdné pojmy, které můžeme z našeho slovníku zcela vyškrtnout. V předkládané studii zpochybňuji toto Laudanovo stanovisko a předkládám argumenty ve prospěch tvrzení, že 1) rozlišení vědy a pseudovědy představuje důležitý a aktuální problém, kterým je třeba se zabývat, a že 2) možný způsob řešení tohoto problému nabízejí současná sociální studia vědy. Jejich (...)
    No categories
    Direct download (4 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  20. K pojmu "přirozeného zákona" (bytí lidsky jsoucího) v Hobbesově filosofii.Vladimr Kypr - 2011 - E-Logos 18 (1):1-41.
    Tato studie ("K pojmu "přirozeného zákona" - bytí lidsky jsoucího - v Hobbesově filosofii") je dodatkem k mým studiím o vývoji pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii. Jaké je místo pojmu "přirozeného zákona" (bytí lidsky jsoucího) v Hobbesově filosofii ve vývoji pojmu zákona (bytí jsoucího) v klasické novověké filosofii? Jestliže Hobbesův pojem "přirozeného zákona" (bytí lidsky jsoucího) je pojmem mravního zákona (bytí lidsky jsoucího), jak Hobbes sám tvrdí, neznamená to např., že Hobbesův pojem "přirozeného zákona" (bytí lidsky jsoucího) (...)
    No categories
    Direct download (6 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  21. Implikují vágní objekty vágní identitu?Petr Dvořák - 2019 - Filosofie Dnes 10 (1):31-44.
    Článek z oblasti analytické metafyziky se věnuje problému, zda vágní objekty implikují vágní identitu. Pokud by tomu tak bylo, pak lze s Evansem argumentovat tak, že nemohou existovat, protože vágní identita vede k nekoherenci. Studie představuje argument pro zmíněnou implikaci a ukazuje, jak se jeho závěru vyhnout. Evansův argument předpokládá, že jména v tvrzeních o neurčité identitě referují určitě. Nejlepší cesta, jak se celému problému vyhnout, je tedy ukázat, že vágní objekty sice implikují vágní identitu, ale v takových tvrzeních o (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  22. Kauzalita a kontingentní sebedeterminace?Stanislav Sousedik - 2021 - Filosofie Dnes 13 (1).
    Petr Dvořák hájí ve své knize Kauzalita činitele libertariánské pojetí svobody lidské vůle. Vůli považuje za duševní schopnost člověka a její svobodu spatřuje v možnosti její sebedeterminace. Tuto tezi autor tohoto příspěvku kritizuje. Dokazuje, že sebedeterminující schopnost je contradictio in terminis. Libertariánsky pojatá svobodná vůle je možná jen, pokud není schopností. Takovou vůlí je pouze vůle Boží. Autor připojuje historické upozornění, že autorem omylu zaměňujícího lidskou vůli s Boží je renezanční teolog Ludvík Molina, že k jeho stoupencům náležel i René (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  23.  1
    The Philosophical Assumptions and Consequences of Sortal Identity.Karel Šebela - 2021 - Pro-Fil 22 (1):17-27.
    Příspěvek hodlá zkoumat některé filozofické předpoklady a důsledky tzv. sortální identity. Téma sortálů si vysloužilo pozornost filozofů od 60. let především v souvislosti s knihou P. Geache Reference and Generality. Témata identity, její případné závislosti na určitých predikátech a zejména otázka kritérií identity se následně stala předmětem intenzivní filozofické debaty. V této souvislosti budou nastíněna různá pojetí sortálů. Filozofický význam sortálů spočívá především v otázce individuace a identifikace objektů. Mezi sortálními teoretiky se především rozhořela debata, zda jsou s individui některé (...)
    No categories
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  24.  1
    Srovnávat nesrovnatelné.Tomáš Sobek - 2017 - Filosofie Dnes 9 (1):3-23.
    Tento článek se zabývá problémem těžké volby při srovnávání dvou velmi odlišných alternativ. Takové srovnání můžeme akceptovat jako skutečné dilema, nebo odmítnout jako chybné posouzení, protože se srovnává něco nesrovnatelného. Ale co přesně namítáme, když někoho kritizujeme, že srovnává nesrovnatelné? Co vlastně znamená, když o někom řekneme, že srovnává jablka s hruškami? Ukážeme si, že hlavním zdrojem problému není skutečnost, že se srovnávají položky různého druhu, ale spíše potřeba zohledňovat relevantní kontexty. Náročnost porovnání je úzce svázána s náročností jeho zdůvodnění. (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  25.  2
    Společné dobro - realita, nebo fikce?Marek Loužek - 2012 - E-Logos 19 (1):1-22.
    Přes rozšířené používání pojmu společné dobro byla mezi antickými a středověkými mysliteli pozoruhodná nejednota o jeho konkrétním obsahu. Někdy bylo společné dobro chápáno jako dobro zúčastněných jednotlivců, jindy jako dobro společenství jako celku. Jakmile politická filozofie začala být stavěna na individualističtějších základech, společné dobro jako pojem ustoupilo do pozadí. Společné dobro by mělo mít dvě vlastnosti: jde o dobro a navíc společné. Dobro však není vnitřní kvalita o sobě, nýbrž subjektivní hodnocení člověka. Zda považujeme určité jednání či situaci za dobré (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  26. Anti-Scientism, Conceptual Analysis, Naturalism.Filip Tvrdý - 2018 - Pro-Fil 19 (1):49-61.
    Filozofie ve 20. století ztratila velkou část svých kompetencí a pro svou údajnou neužitečnost se stala terčem kritiky ze strany přírodních vědců. Vztah mezi filozofií a vědou lze řešit pomocí tří stanovisek, kterými jsou antiscientismus, konceptuální analýza a naturalismus. Obsahem článku je charakteristika jednotlivých přístupů a identifikace problémů, s nimiž se musí jejich zastánci potýkat. Autorovi se jako nejslibnější jeví Quinem inspirovaný naturalismus, podle něhož má veškeré poznání povahu syntetických aposteriorních výroků, a filozofie je proto kontinuální s přírodní vědou. Není (...)
    Direct download (4 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  27.  36
    Neřesti a konspirace.Filip Tvrdý - 2022 - Academix 1 (1):48-59.
    Pseudovědecké teorie jsou uzavřeny vůči možnosti vyvrácení, ale s konspiračními teoriemi to tak jednoduché není, protože mnohé zprávy o konspiracích jsou pravdivé. Přijetí jedné konspirační teorie nicméně může vést k přijetí jiné, která je s ní v přímém protikladu. Co nás žene do pasti konspiračního myšlení?
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  28.  3
    Non-isolated types in stable theories.Predrag Tanović - 2007 - Annals of Pure and Applied Logic 145 (1):1-15.
    We introduce notions of strong and eventual strong non-isolation for types in countable, stable theories. For T superstable or small stable we prove a dichotomy theorem: a regular type over a finite domain is either eventually strongly non-isolated or is non-orthogonal to a NENI type . As an application we obtain the upper bound for Lascar’s rank of a superstable theory which is one-based or trivial, and has fewer than 20 non-isomorphic countable models.
    Direct download (4 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  29. The Role of Habit and Automation in Moral Character.Jan Brázdil - 2021 - Pro-Fil 22 (2):1-13.
    Ve své práci se v rámci aktualizace klasického Aristotelova konceptu morálního charakteru věnuji pojmu zvyku a otázce automatizace mentálních procesů. Dokazuji, že pojetí ctnosti jako zvyku, chápaného jako rutinní a zautomatizovaná činnost, při které nejsme schopni předložit skutečný důvod pro své jednání, není konzistentní s klasickou Aristotelovou teorií. Můj důkaz vychází z analýzy pojmu záměrná volba a za proponenty kritizovaného směru jsou představeni Bill Pollard a Matt Stichter. Větší část této práce pak věnuji filozofce Nancy Snowové a jejímu komplexnímu konceptu (...)
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  30. Odpověď na komentáře.Tereza Matějčková - 2021 - Filosofie Dnes 12 (1).
    Autorka v pojednání odpovídá na čtyři reflexe své knihy Hegelova fenomenologie světa. V první části se věnuje základním pojmům, tak jak je komentuje Pirmin Stekeler, který vyzdvihuje především vztah pojmu světa ke svému vlastnímu pojmu životních forem. Vypořádává se rovněž s odlišnými interpretacemi vztahu sebevědomí na straně jedné a boje na život a na smrt na straně druhé. V závěru tohoto oddílu se zaměřuje na Stekelerovu koncepci Fenomenologie ducha jako mundiceje. V této souvislosti se autorka obrací k tématu náboženství, které (...)
    No categories
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  31. Reflexivita v propozičních postojích.Tomáš Šmiřák - 2020 - Filosofie Dnes 11 (2).
    Přijetí teze, že některé výrazy referují bez zprostředkování identifikujícími podmínkami přímo k objektům, vede k několika problematickým důsledkům týkajícím se propozičních postojů. Jedním z těchto důsledků je ten, že bychom tudíž na základě přesvědčení Lois Lanové, že Superman je silnější než Clark Kent, byli nuceni uznat, že je též přesvědčena o existenci někoho, kdo má tu vlastnost, že je silnější, než skutečně je. Snad žádný racionálně uvažující člověk by však zřejmě přesvědčení o existenci někoho, o kom by tato nemožná vlastnost (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  32. Stoická teorie jednání: pojem přitakání.Vladimir Mikes - 2008 - Reflexe: Filosoficky Casopis 34:3-28.
    Již letmý pohled na filosofii 20. století, která se snaží promýšlet podstatu lidského jednání, budí dojem, že patří k její metodě vrátit se k antickým teoriím a představit je jako historické východisko, jehož nové uchopení povede k lepšímu porozumění aktuálního problému. Tyto návraty, jak je lze sledovat u Heideggera, Gadamera, Ricoeura nebo Arendtové, směřují – nakolik se jedná o teorii jednání – především k Aristotelovi a jeho základnímu rozlišení mezi poiésis a praxis. Cílem následující stati je představit základ teorie jednání, (...)
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  33. Why Do We Speak about Pantheism in Renaissance Thought?Tomáš Nejeschleba - 2018 - Pro-Fil 19 (1):2-18.
    Článek se zabývá pojmem panteismus v období renesance. Ačkoli termín panteismus se objevil až na konci 17. století a později v kontextu tzv. “Pantheismusstreit”, za předchůdce moderního panteistického myšlení byl označen renesanční filosof Giordano Bruno. Následně i Mikuláš Kusánský, a to jakožto pokračovatel myšlení Mistra Eckharta, začal být považován za panteistu. Jak Kusánský, tak Bruno v určitém smyslu obhajovali imanenci božského ve světě, avšak zároveň oba zdůrazňovali rozdíl mezi Bohem a přírodou a připisovali Bohu transcendenci nebo přinejmenším transcendentální aspekty. Toto (...)
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  34. Rigidita predikátů.Jiří Raclavský - 2011 - Pro-Fil 11 (2):13-26.
    Zatímco v případě otázek rigidity singulárních termínů panuje obecná shoda, v případě rigidity predikátů tomu tak překvapivě není. Záměrem této statě je opřít distinkci rigidní / nerigidní o jasné pojmy, jmenovitě o pojem reference v určité sémantické teorii. V důsledku toho lze podat rigorózní definici pojmu rigidního designátoru individua. Tato definice je pak přímočaře adaptovatelná pro případ pojmu rigidního designátoru třídy individuí. Tímto je dosaženo nejen obecnosti, ale i vnitřní jednoty teorie rigidity.
    No categories
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  35. Vznik z nutnosti v Platónově Timaiovi.Martin Ritter - 2006 - Reflexe: Filosoficky Casopis 31:45-60.
    Studie se snaží určit, co přesně v Platónově Timaiovi znamená ”vznik z nutnosti”, z jakého důvodu je k popisu nutnosti nezbytné postulovat existenci chóry, jak máme tuto entitu chápat, a konečně v jakém smyslu je matematická konstituce stoicheiai živlů dílem nutnosti, resp. rozumu. Výklad bere v potaz některé textové nesrovnalosti a nejprve ukazuje, že z nutnosti vznikají parciální tělesa, tento materiál vjemového světa, a zákonitosti jejich střetů, které jsou alogon. Tyto fenomény jsou sice jistým, jim přiměřeným způsobem logizovány, a to (...)
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  36. David Miller a racionalita bez „dobrých důvodů“? Ke kritice Millerovy interpretace kritického racionalismu.Vladimír Havlík - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (1):63-87.
    David Miller v pracích Critical Rationalism a Out of Error se jako jeden z mála Popperových žáků snaží nejen o vysvětlení a obhájení Popperova kritického racionalismu, ale zároveň i o jeho další rozvinutí. Millerovo znovunastolení kritického racionalismu ovšem předpokládá, že k racionálnímu jednání není třeba žádných „dobrých důvodů“, ale jen argumentů. Uvedená stať se zaměřuje právě na tuto otázku existence tzv. „dobrých důvodů“ ve spojení s racionalitou a racionálním rozhodováním a ukazuje, že Millerův požadavek neexistence „dobrých důvodů“ je nejen příliš (...)
    No categories
    Direct download (4 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  37.  95
    Darwinismus a portmannismus: střetnutí nesouměřitelných biologických paradigmat?Filip Jaroš - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (3):301-318.
    Tzv. portmannismus je specifický, v biologii kořenící myšlenkový směr, jehož dosah je v současné době omezen převážně na české země. Řada knižních, časopiseckých a popularizačních prací dokazuje, že na platformě Portmannových myšlenek vznikla v Čechách specifická a originální myšlenková škola. Portmann uznával Darwinovu teorii, upozorňoval však na množství jevů, které si žádají interpretaci sahající za rámec známých darwinistických mechanismů. Mezi zastánci Portmannovy nauky a hlavním proudem darwinistů existuje napětí, které koření v různých pojetích vědy. Portmannismus je často považován za nauku (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  38.  2
    Homo economicus - překonaný předpoklad?Jitka Melzochová - 2013 - E-Logos 20 (1):1-21.
    Neoklasická aproximace lidského jednání je obsahem předpokladů modelu homo economicus. Práce odpovídá negativně na otázku, zda je neoklasický koncept překonaný. Za kritérium pro překonanost je pokládána nekvalitní predikční schopnost modelu a jeho nahrazení alternativním konceptem. Práce je zaměřena pouze na úpravu předpokladů modelu člověka ekonomického posunující jednání agenta blíže k realitě a nezaobírá se odmítnutím modelu založeným pouze na důkazech o reálném jednání, které se neshoduje s předpoklady modelu. Článek se zabývá teorií omezené racionality, výsledky behaviorálních experimentů a Beckerovou rozšířenou (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  39.  77
    DMN – klidová síť mozku: kandidát na nové neurovědecké paradigma.Marek Havlík - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (2):227-254.
    Práce se zaměřuje na metodologicko-historické aspekty vývoje neurologie. V roce 2001 přišel Marcus Raichle s překvapujícím objevem, který je nyní obecně známý jako teorie Default Mode Network. DMN s sebou kromě nových poznatků o mozkové aktivitě přináší i kompletní přehodnocení dosavadních přesvědčení o mozku. Vědecká komunita předpokládala, že mozek je „reflexivním" nástrojem k vnějšímu prostředí a od tohoto přesvědčení odvíjela neurologický výzkum. DMN však přichází s pojetím neurální aktivity, jež není závislá na aktivní stimulaci mozku, což je v přímém protikladu (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  40.  84
    Petr Nigri z Kadaně a jeho pojetí „pomyslného jsoucna“.Efrem Jindracek - 2011 - Filosoficky Casopis 59 (5):717-732.
    Petrus Nigri (Schwarz) se narodil západočeské Kadani (něm. Kaaden) kolem roku 1435 a spolu se svými třemi bratry vstoupil v Německu do dominikánského řádu. Během svého studia prošel velkou část Evropy (Německo, Itálii, Španělsko, Čechy a Maďarsko) a nakonec se stal rektorem generálního studia v Budíně (1481). Obecně je znám spíše jako význačný středověký hebraista. Do dějin filosofie se zapsal zvláště jako autor Clipeus thomsitarum (před r. 1474), což je filosofický komentář na Porfýriův Úvod (Isagoge) a na aristotelovské Kategorie, formou (...)
    Direct download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  41.  65
    Historie neurogeneze: implicitní definice a pragmatická falsifikace.Marek Havlík - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (3):353-379.
    Tato studie se snaží o filosofickou analýzu problematických aspektů neurogeneze. V první řadě se zaměřuje na moderní historii neurogeneze, která je obecně považována za historii dogmatického přesvědčení, které předpokládalo, že v mozku dospělého savce nemohou vzniknout nové neurony. Tato konvence přežívala v neurovědě po několik desítek let a její kořeny sahají až do dob Ramóna y Cajala. Důležitá část této filosofické analýzy se zaměřuje na aspekt tzv. zaštiťování dogmatu pomocí ad hoc hypotéz. Analýza se dále věnuje implicitním definicím, které hrají (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  42.  59
    Funkce rozumu a Proces a realita.Martin Kaplický - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (2):235-251.
    Tento text se soustřeďuje na prozkoumání vztahu dvou knih Alfreda Northa Whiteheada, Procesu a reality a Funkce rozumu, které byly publikovány ve stejném roce, v roce 1929. Autor textu nejprve představuje Whiteheadovo pojetí spekulativní filosofie, tak jak je představeno na úvodních stránkách Procesu a reality. Poukazuje, že Whitehead pro potřeby konstrukce filosofického schématu odmítl matematickou axiomatickou metodu a metodu rigidního empirismu a představuje Whiteheadovu vlastní filosofickou metodu, metodu deskriptivní generalizace. Ta může být ve stručnosti shrnuta jako imaginativní konstrukce spekulativního schématu, (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  43.  1
    Morální intuice.Radim Bělohrad - 2011 - Pro-Fil 11 (2):12-12.
    Morální intuice hrají důležitou roli v normativních teoriích. Velmi často bývají posledním arbitrem při rozhodování o přijetí či odmítnutí teorie, obecného mravního principu nebo konkrétního přesvědčení. Co jsou morální intuice? Jak vznikají? Jakou mají povahu? A mohou skutečně hrát tu úlohu, kterou jim normativní koncepce přisuzují? Cílem přednášky je vyjádřit skepticismus v této otázce a obavy, že to, co se dozvídáme od současných empirických věd o povaze intuic a možných zkreslujících vlivech, které na ně působí, ukazuje, že není možné jejich (...)
    No categories
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  44.  42
    Problém založení a legitimizace lidských práv.Miroslav Vacura - 2020 - Filozofia 75 (7):513-526.
    Lidská práva jsou v současné době předmětem řady komplexních otázek, které jsou politické, sociální či právní povahy. Abychom na otázky mohli smysluplně odpovídat, musíme brát ohled i na obecnější filosofické souvislosti a mít jasnější představu o tom, co lidská práva jsou a na jakých základech stojí. V předkládaném textu si klademe otázku, zdali máme v současné době k dispozici plně filosoficky fundovanou koncepci založení a legitimizace lidských práv. Předkládáme postupně různé současné přístupy, které jsou kandidáty na řešení tohoto problému a (...)
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  45. The Problem of Courage in Aristotle's Doctrine of the Mean.Roman Hloch - 2019 - Pro-Fil 20 (1):16-26.
    Nauka o středu představuje jeden ze stěžejních pilířů Aristotelovy etiky a je úzce provázána s jeho pojetím etických zdatností. Ty jsou podle Aristotela flexibilní s ohledem na kontext praktické situace. Pojetí statečnosti se však od ostatních etických zdatností liší. Předně je zde problém dvou emocí, které Aristotelés přisuzuje zdatnosti statečnosti. Dále omezuje její oblast výhradně na válečnictví. Toto paradigma válečnictví má pak za následek, že statečnost postrádá flexibilitu etických zdatností a stává se rigidní. Tyto klíčové prvky ohrožují plausibilitu a koherenci (...)
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  46. Loneliness as a form of Neo-Pyrrhonian Gebrochenheit. On a possible outcome of Marquard’s Postintermistic Scepticism.Břetislav Horyna - 2016 - Pro-Fil 16 (2):23-28.
    Krátký příspěvek na konferenci konané jako homage na O. Marquarda se v nástinu vztahuje k jeho základnímu, tzn. skeptickému postoji ve filosofii a v životě. Chce odkázat na možnost pěstovat filosofii v různých půdách, s různými živinami, a rozvíjet myšlení různými cestami. Tou Marquardovou byla moderní pyrrhónská skepse, ústící v ironii, jež ale sama vede jen na další rozcestí a k další kontingenci, odkud není vidět na žádný požehnaný stav, stejně jako tomu bylo na všech předchozích. Možná je to tím, (...)
    No categories
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  47. Teleologie v Theofrastově Metafyzice.Jakub Jirsa - 2008 - Reflexe: Filosoficky Casopis 35:55-75.
    Ve svém textu bych rád zodpověděl jednu z otázek týkajících se Theofrastova spisu Metafyzika. Tento spis se nám dochoval v několika rukopisech, a všechny jej připisují Theofrastovi. Původně se předpokládalo, že se jedná o pouhý zlomek větší knihy, avšak vzhledem ke kompaktnosti celého spisu a připojené poznámce, která o něm hovoří jako o „knize“ , se většina současných interpretů přiklání k tezi, že se jedná o krátký, ale kompletní spis. Moje otázka zní: jakou roli v tomto textu hraje pasáž z (...)
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  48.  1
    „Nature’s Bastards“ z Royal Society: Obhajoba přírodní filosofie v díle Margaret Cavendishové.Monika Bečvárová - 2013 - Pro-Fil 13 (2):42-57.
    V této studii se pokouším předložit postoj Margaret Cavendishové ke zkoumání přírody ve druhé polovině 17. století. Pro tento účel jsem analyzovala především dílo Observations upon Experimental Philosophy, které představuje nejucelenější filosofický výklad přírody této autorky. Prostřednictvím něho postihuji ontologické i epistemologické námitky Cavendishové k charakteru zkoumání přírody členy nově založeného vědeckého společenství – Royal Society. Z tohoto důvodu se zaměřuji rovněž na dílo Micrographia Roberta Hooka, který pro autorku tuto společnost reprezentuje. Cílem studie není rehabilitovat osobu a dílo Margaret (...)
    No categories
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  49.  1
    Blahobyt a autenticita - diskusní příspěvek ke stati Tomáše Sobka.Radim Bělohrad - 2016 - Pro-Fil 17 (1):49-52.
    V minulém čísle časopisu Pro-Fil uveřejnil Tomáš Sobek zajímavou stať mapující různé odpovědi na otázku, co konstituuje lidský blahobyt neboli co je pro člověka dobré. Zatímco většina kapitol má spíše deskriptivní povahu – autor představuje jednotlivé konkurenční teorie blahobytu a zdržuje se jejich hodnocení – v poslední části předkládá tezi, podle níž existuje úzký vztah mezi lidským blahobytem a autenticitou. Mým cílem v tomto krátkém příspěvku je tuto domněnku podrobněji interpretovat a poněkud zproblematizovat. Nechci tím naznačovat, že spojení blahobytu a (...)
    No categories
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  50.  1
    Je paradox holiče paradoxem?Jiří Raclavský - 2012 - Pro-Fil 12 (2):3-10.
    V první části textu ukazuji, že paradox holiče není analogický Russellově paradoxu, ba že to vůbec není paradox. Poté se stručně věnuji otázce jeho pravděpodobného historického původu i původu jeho známých verzí. V závěru diskutuji zdroj jeho údajné paradoxnosti.
    No categories
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
1 — 50 / 74