Quasi-probability distribution functions fj WW, fj MM for quantum spin-j systems are derived based on the Wigner-Weyl, Margenau-Hill approaches. A probability distribution fj sph which is nonzero only on the surface of the sphere of radius √j(j+1) is obtained by expressing the characteristic function in terms of the spherical moments. It is shown that the Wigner-Weyl distribution function turns out to be a distribution over the sphere in the classical limit.

Dr. Sašo Dolenc je nedvomno med našimi najuspešnejšimi avtorji na področju poljudne znanosti, saj mu uspeva zapletene znanstvene dosežke razložiti širši javnosti na jasen in zanimiv način s tem, da ostane pri tej razlagi natančen in znanstven. Serija njegovih člankov je izredno pomembna, saj pokriva vsa področja moderne znanosti na nevsiljiv, skorajda lahkoten način, zato je prav, da jo imamo tudi v knjižni obliki. Na področju moderne poljudne znanosti smo v Sloveniji šibki, saj se naši znanstveniki v glavnem ne lotevajo (...) takega dela, drugi pa niso usposobljeni zanj. Zato delo dr. Dolenca zasluži vso pohvalo in spoštovanje. Ali znanost misli? Na to vprašanje je svojčas Heidegger odgovoril z odločnim ne. Zapisi o sodobni znanosti spod vešče roke Saše Dolenca, te male zgodbe o velikih zgodbah, nas hitro prepričajo o nasprotnem. Ne le, da znanost misli na stotero nepričakovanih načinov, njeni miselni izzivi in vpogledi so obenem neizčrpni vir vzpodbud in zabave. Jasna misel in prijazen slog naredita knjigo dostopno vsakomur: v najboljši tradiciji populariziranja znanstvene vednosti, njenih dosežkov, dilem in zagat. (shrink)

Článek interpretuje konjekturální paradigma Carla Ginzburga z pozice hermeneutiky. Rozšiřuje východiska teorie s pozorností k fenomenologické kritice moderní vědy na základě prohloubení distinkce mezi galileovskou vědou a konjekturální metodou. Studie obhajuje vědeckost historie na základě širší diskuse o východiscích teorie, v konfrontaci s Popperovou kritikou její prediktivní hodnoty. Článek argumentuje, že historie jako věda je možná pouze tehdy, je-li opuštěn teoretický univerzalismus.

Studie recenzuje následující díla: Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť. Praha: SLON 2009, 289 s. ; Françoise MAYER, Češi a jejich komunismus: paměť a politická identita. Praha: Argo 2009, 273 s. ; Zdeněk VAŠÍČEK – Françoise MAYER, Minulost a současnost, paměť a dějiny. Brno – Praha: CDK – Triáda 2008, 199 s. Studie konstatuje, že v češtině začíná být k dispozici dostatečné množství publikací o sociální paměti, aby teoreticky zabezpečily širší pojetí výzkumů paměti. Zároveň by však tyto výzkumy neměly být podřizovány historiografii, (...) a především je v nich zapotřebí pracovat nejen s koncepty identity a sociálních svazků, ale i moci a konfliktu. (shrink)

Článek reflektuje Hayekovy výklady o povaze pravidel. Ukazuje, že jeho pojetí pravidel je extrémně široké a vazba mezi pravidly a pravidelnostmi je nepřijatelně úzká. Následně je nastíněno alternativní - užší - vymezení pojmu pravidla. Nakonec je podrobeno kritice Hayekovo příliš úzké chápání pojmu normativních pravidel a je navrženo jeho širší vymezení.

Studie analyzuje podmínky a specifika, která vedla k tomu, že v roce 1678 získala na Univerzitě v Padově jako první žena na světě doktorát z filozofie Elena Lucrezia Cornaro Piscopia. Autorka zpřítomňuje širší dobový kontext, který rámcoval tuto výjimečnou událost. Upozorňuje na to, že i navzdory skutečnosti, že univerzity neumožňovaly řádné studium ženám, se Eleně Cornaro získat doktorát podařilo, a to díky souběhu několika okolností, které vytvořily příznivé podmínky pro jeho udělení této ženě. Z nich autorka vyzdvihuje zejména tradici intelektuálních (...) center na renesančních dvorech na území dnešní Itálie, vedených vzdělanými aristokratkami; rozvoj Benátské republiky v 16. a 17. století, který ovlivnil i postavení žen, zejména z aristokratických rodin; tradice aristotelismu na italských univerzitách a otevřený přístup, zejména Univerzity v Padově a v Bologni, ke studiu žen. Hlavní pozornost je věnována rodinnému prostředí, životním osudům a studiu Eleny Cornaro. Na závěr je krátce pojednáno o osudu této ženy v historické paměti, zmíněny jsou další filozofky a vědkyně 17. a 18. století a je nastolena otázka, zda Elena Cornaro napomohla ke změně postoje univerzit ke vzdělání žen. (shrink)

Studie analyzuje podmínky a specifika, která vedla k tomu, že v roce 1678 získala na Univerzitě v Padově jako první žena na světě doktorát z filozofie Elena Lucrezia Cornaro Piscopia. Autorka zpřítomňuje širší dobový kontext, který rámcoval tuto výjimečnou událost. Upozorňuje na to, že i navzdory skutečnosti, že univerzity neumožňovaly řádné studium ženám, se Eleně Cornaro získat doktorát podařilo, a to díky souběhu několika okolností, které vytvořily příznivé podmínky pro jeho udělení této ženě. Z nich autorka vyzdvihuje zejména tradici intelektuálních (...) center na renesančních dvorech na území dnešní Itálie, vedených vzdělanými aristokratkami; rozvoj Benátské republiky v 16. a 17. století, který ovlivnil i postavení žen, zejména z aristokratických rodin; tradice aristotelismu na italských univerzitách a otevřený přístup, zejména Univerzity v Padově a v Bologni, ke studiu žen. Hlavní pozornost je věnována rodinnému prostředí, životním osudům a studiu Eleny Cornaro. Na závěr je krátce pojednáno o osudu této ženy v historické paměti, zmíněny jsou další filozofky a vědkyně 17. a 18. století a je nastolena otázka, zda Elena Cornaro napomohla ke změně postoje univerzit ke vzdělání žen. (shrink)

Úvodní část kritické stati stručně představuje autorku a prezentuje strukturu a obsah knihy Rámce války: za které životy netruchlíme?. Zohledněn je širší kontext a zvláštní ohled je věnován představení dosavadní publikační činnosti Judith Butlerové. Cílem je poukázat na to, že tematické zaměření a hlavní ideová východiska knihy mají v celém díle autorky nepopiratelnou kontinuitu.Následující pasáže se zaměřují na zprostředkování vybraných myšlenek více do hloubky, s důrazem zejména na rozbor autorčiny pozice k fenoménu my a oni a vztahu já k druhému. (...) Kromě toho je pozornost věnována i konceptu rámování, v jehož osvojení tkví zvláštní význam pro porozumění hlavním autorčiným závěrům. Hlavní výhrady a polemika příležitostně prostupují celou prací, závěr poskytuje pouze shrnutí. The introductory part of the critical essay briefly introduces the author and presents the structure and content of the book Frames of War: When is Life Grievable?. Special regard is given to the broader context, particularly to referring to other works of Judith Butler that have already been published. The purpose is to point out the fact that the thematic interest and ideological basis of the book are deeply rooted and have undeniable continuity across Butler`s work. The following passages aim to present selected ideas in more detail, with a special focus on the analysis of the author's position to the Us and Them phenomenon or relation between Self and the Other. Besides this, attention is paid to the explanation of the concept called framing, in order to understand its particular importance for drawing key conclusions of the author. Major objections and reasons for disputation occasionally appear throughout the essay, the final part offers summary only. (shrink)