E-LOGOS 2013, 20(1):1-30 | DOI: 10.18267/j.e-logos.357

Hume, Masaryk, Brentano: skepticismus vs pravděpodobnost I

Ján Pavlík
Department of Philosophy, University of Economics, Prague, Czech Republic

Masarykovy a Brentanovy snahy o překonání Humova skepticismu prostřednictvím počtu pravděpodobnosti lze chápat jako svého druhu "třetí cestu" mezi kantovským apriorismem a kapitulací před subtilními Humovými argumenty. U Masaryka je ono snažení součástí jeho projektu nové induktivní logiky, která (v návaznosti na Leibnize) by měla být logickým základem pro "umění vynalézat" (ars inveniendi). Masaryk akceptuje Humovu koncepci analytických soudů, ale zároveň inklinuje i ke koncepci Adolfa Ficka, v souladu s níž mají věty počtu pravděpodobnosti charakter syntetických soudů a priori; kromě toho odkazuje pozoruhodným způsobem k Bernoulliho zákonu velkých čísel. Masarykovy úvahy vedou k závěru, že zákon velkých čísel zaručuje shodu mezi apriorními tvrzeními počtu pravděpodobnosti a empirickou skutečností, což podle Masaryka vyvrací "tresť" Humova skepticismu, spočívající v tvrzení, že rozum a zkušenost se vylučují. Vzhledem k tomu, že hlavním objektem Humovy kritiky byl pojem kauzality, je však nutno konstatovat, že Masarykovo snažení bylo neúspěšné, neboť žádná aplikace počtu pravděpodobnosti, jenž se zabývá náhodnými jevy, nemůže vést k založení kauzálního zákona (pokud tento zákon zahrnuje také tezi uniformity kauzální determinace).

Keywords: Hume, Masaryk, Popper, Laplace, Leibniz, Fick, skepticismus, počet pravděpodobnosti, apriorismus, náhodná událost, kauzalita, zákon velkých čísel

Masarykʼs and Brentanoʼs attempts at overcoming Humean scepticism by means of probability calculus represent a kind of "third way" between Kantian apriorism and submitting to Humeʼs subtle arguments. In Masaryk, this attempt should have become an integral part of his project of "new inductive logic" which (in line with Leibniz) would serve as the logical basis for the ars inveniendi. Masaryk adopts Humeʼs conception of analytical judgements but at the same time he is attracted to Adolf Fickʼs theory according to which probability calculus consists of synthetic judgements a priori; he also refers in a remarkable way to Bernoulliʼs Law of Large Numbers. All this results in Masarykʼs concluding that the Law of Large Numbers is a guarantee for correspondence between the a priori propositions of probability calculus and reality, which, in Masarykʼs view, implies that Humeʼs basic sceptical thesis on the incompatibility of experience with understanding is refuted. Nevertheless, Masarykʼs attempt was not successful because no application of probability calculus as dealing with random events can lead to laying foundation for the Law of Causality (as including the thesis of the uniformity of causal determination) which was the main object of Humeʼs critical attack.

Keywords: Hume, Masaryk, Popper, Laplace, Leibniz, Fick, scepticism, probability calculus, apriorism, random event, causality, the Law of Large Numbers

Prepublished online: December 18, 2013; Published: June 1, 2013  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Pavlík, J. (2013). Hume, Masaryk, Brentano: skepticismus vs pravděpodobnost I. E-LOGOS, 20(1), 1-30. doi: 10.18267/j.e-logos.357
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. H. Bergmann, Brentano's Theory of Induction, Philosophy and Phenomenological Research, Vol. 5, 2/1944. Go to original source...
    2. H. Bergson, Čas a svoboda. O bezprostředních datech vědomí, Filosofia, Praha 1994.
    3. A. Fick, Philosophischer Versuch über die Wahrscheinlichkeiten, Stahel, Würzburg 1883.
    4. F. A. Hayek, Kontrarevoluce vědy, Liberální institut, Praha 1995.
    5. J. Hill, Na obranu nového Huma: odpověď Zuzaně Parusnikové, Teorie vědy XXXV, 2013/1.
    6. D. Hume, Zkoumání o lidském rozumu, Svoboda, Praha 1996.
    7. D. Hume, Výtah z nedávno vydané knihy nazvané Pojednání o lidské přirozenosti, v němž je dále ilustrován a vysvětlen hlavní argument této knihy, REFLEXE 38/2010.
    8. E. Husserl, Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie, Academia, Praha 2000.
    9. M. Hykšová, Filosofická pojetí pravděpodobnosti v pracích českých myslitelů, Matfyzpress, Praha 2011.
    10. I. Kant, Kritika čistého rozumu, OIKOYMENH, Praha 2001.
    11. F. Krejčí, Úvod, Nové úvahy o lidské soudnosti, Česká akademie věd a umění, Praha 1932.
    12. P. S. Laplace, Essai philosophique sur les probabilités, Bachelier, Paris 1840.
    13. G. W. Leibniz, Nouveaux essais sur l'entendement humain, Flammarion, Paris 1921.
    14. T. G. Masaryk, Athenaeum I, č. 6, 15. 3. 1884.
    15. T. G. Masaryk, Přednášky a studie z let 1882-1884, Ústav T. G. Masaryka, Praha 1998.
    16. T. G. Masaryk, Pokus o konkrétní logiku, Ústav T. G. Masaryka, Praha 2001.
    17. T. G. Masaryk, Z počátků Athenaea, Ústav T. G. Masaryka, Praha 2004.
    18. Z. Nejedlý, T. G. Masaryk IV., Melantrich, Praha 1936.
    19. J. Patočka, Úvod do fenomenologické filosofie, Praha 1993.
    20. J. Pavlík, Spontánní geneze jazyka, Professional Publishing, Praha 2010.
    21. J. Pavlík, K Humově filosofii náboženství, E-LOGOS - ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY, 2011 (http://e-logos.vse.cz/index.php?article=314) Go to original source...
    22. R. Penrose, Makrosvět a mikrosvět a lidská mysl, Mladá fronta, Praha 1997.
    23. K. R. Popper, Objective Knowledge. An Evolutionary Approach, Clarendon Press, Oxford 1981
    24. K. R. Popper, Logika vědeckého bádání, OIKOYMENH, Praha 1997.
    25. M. G. Spencer, Another "Curious Legend" about Humeʼ s An Abstract of a Treatise of Human Nature, Hume Studies, Vol. 29, 1/2003. Go to original source...
    26. J. Svoboda, Masaryk a Kant: vliv Brentanovy kritiky, souvislost s Masarykovou reakcí na mysticismus v ruském myšlení, Filosofický časopis 4/2009
    27. K. Vorovka, Filosofický dosah počtu pravděpodobnosti, Česká mysl 14/1913.

    Return to the content