Abstract

Příspěvek se zaměřuje na dva problémy, které se pojí se Searlovou teorií institucionálních faktů: problémem jednotné ontologie, tj. otázkou, jak mohou být fakty, jejichž existence je závislá na intencionalitě vědomých bytostí, součástí fyzikálního světa; a dále napětím, které v Searlově teorii vzniká kvůli Searlově požadavku převést intencionalistický popis na popis kauzalistický. Searlovy argumenty, které tento požadavek motivují, jsou v předkládaném textu odmítnuty a intencionalistický popis je dokonce radikalizován, v důsledku čehož jsou institucionální fakty popisovány jako intencionální předměty. Dále je v textu načrtnuta nová strategie přístupu k problému jednotné ontologie, která je založena Searlově distinkci mezi kauzálními a nekauzálními agentivními funkcemi