Aquinas employs formal abstraction to secure the possibility of mathematics conceived as a theoretical Aristotelian science. Mathematics is a science that investigates real quantity and it grasps its necessary, universal, and changeless properties by means of formal abstraction. In accord with it the paper is divided into two parts. In the first part Aquinas’s conception of (formal) abstraction is explicated against the background of the Aristotelian theory of science and mathematics. In the second part the problems associated with formal abstraction (...) in mathematics are critically assessed. (shrink)

Smyslem článku je představit a kriticky k sobě vztáhnout Brentanovu a Husserlovu teorii abstrakce, jak je obsažena v jeho Logických zkoumáních, a z ní vycházející konceptualistické a realistické teorie obecnosti. Nejprve vycházím z rozboru Brentanova konceptualismu, a to zejména vzhledem k některým historickým inspiracím jeho teorie, jako dva možné zdroje jsem vybral Aristotelský konceptualismus a novověkou konceptualistickou pozici školy z Port-Royal. Následně se věnuji Husserlově kritice nominalismu a z ní plynoucí teorie názoru obecných entit. Zasazuji tuto nauku do všeobecnější (...) nauky o formách intencionality vědomí obecnosti v Logických zkoumáních a ukazuji, že tato nauka je nedořešená a ponechává mnoho k projasnění. Následně se vracím k Brentanovi a ukazuji, opět v souvislosti s port-royalskou teorií Antoina Arnaulda, že Brentanův konceptualismus taktéž končí ve slepé uličce. The goal of the article is to describe and critically asses Brentano's and Husserl's theories of abstraction and their ensuing theories of generality. At the beginning I describe Brentano's Conceptualism with regard to some of its historical sources, especially with regard to Aristotelism and the school of Port-Royal. I then approach Husserl's critique of Nominalism from his Logical Investigations and his theory if general intuition. I try to put the theory of general intuition into the wider context of Husserl's theory of generality in Logical Investigations in order to show a fundamental problem and a certain unclarity of this position. I then go back to Brentano to show, yet again in relation to Antoin Arnaulds theory, that Brentano's conceptualism is not tenable. (shrink)

Tato studie se zabývá problémem metody v kritické teorii. Nejprve zkoumá ustavující texty, v nichž založili Horkheimer a Marcuse kritickou teorii jako dialektický a materialistický přístup k analýze kapitalistické společnosti adekvátní její objektivně-abstraktní povaze. Stať diskutuje též Hegela a Marxe, nejdůležitější předchůdce frankfurtské školy, a způsob, jímž kritická teorie čerpá z jejich děl. Dále příspěvek obrací svou pozornost k Adornovým metodologickým postulátům, jež vyústily v analytické kategorie „reálné abstrakce“ a „objektivní konceptuality“. Reichelt a Backhaus vyšli z Adorna, jehož byli (...) žáky, a interpretovali v tradici kritické teorie Marxovo dílo jako úsilí o zachycení určité kvality procesu inverze, v němž je práce, lidská moc ustavující společnost, nahrazena sociálním panstvím kapitalistických abstrakcí, které degradují její tvůrčí potenciál. Nové čtení Marxe dále analyzuje mizení smyslovosti v říši nadsmyslné reality kapitálu jako vůdčí hegeliánský motiv v celé Marxově práci. The essay deals with the problem of method in Critical theory. Firstly, it explores the constituent texts in which Horkheimer and Marcuse founded Critical theory as a dialectical and materialist approach for analysing capitalist society in terms of its objectively-abstract nature. It discusses its most important predecessors – Hegel and Marx – and the way critical theory is based on their works. Secondly, the essay turns its attention to Adorno's methodological postulates that resulted into analytical categories of ‘real abstraction’ and ‘objective conceptuality’. Building upon Adorno, their mentor, Reichelt and Backhaus interpreted, in the tradition of critical theory, Marx's oeuvre as an endeavour to catch determinate quality of the process of inversion in which labour, humanity's constituent power, is displaced and demoted by the social domination of capitalist abstractions. The neue Marx-Lektüre further analyses the disappearance of sensuousness in the realm of supersensible reality of capital as the defining Hegelian motive in Marx. (shrink)

Kritický výklad, v němž autor důsledně aplikuje marxistickou metodu. Úvodem sleduje vývoj buržoazní filosofie v období imperialismu. Zejména osvětluje zdroje logického pozitivismu, machismus a novokantovství, konvencionalismus, novodobý empirismus a logickou analýzu. Poté všestranně zkoumá gnoseologii logického pozitivismu Vídeňského kruhu, tj. předmět a metodu filosofie, teorii abstrakce i problém pravdy. V poslední části vyšetřuje poměr logického pozitivismu k určení předmětu matematiky, k některým otázkám fyziky a, ač skrovnější měrou, i k některým problémům společnosti, hlavně k sociologii a revizionismu.

Tato práce se zabývá otázkou, zda mohou stroje myslet. Sleduje tedy proměny její tematizace u~vybraných filosofů a myslitelů, jimiž jsou: Descartův dualizmus, Turingův test, Searlův čínský pokoj, umělé neuronové sítě manželů Churchlandových a Rapaportova abstrakce a implementace a syntaktická sémantika. Poté, co ukáže, jak se tyto tematizace liší a v~čem se naopak shodují, ptá se práce po povaze vztahu mezi myšlením a jeho projevy, který je ústřední pro oprávněnost Turingova testu. Dále práce akcentuje nutnost kombinace vhodné rozlišovací schopnosti s~reprezentativní (...) mírou komplexity pro adekvátnost myšlenkového experimentu s čínským pokojem. Konečně se práce také zabývá vztahy mezi duplikací, abstrakcí a implementací fenoménu myšlení. (shrink)

Scientific knowledge relies heavily on models, shaped by simplifying assumptions, with common categories being abstraction and idealization. This article aims to expose conceptual challenges inherent in conventional interpretations of these concepts, particularly in their practical application to scientific modeling. The primary hurdle emerges in applying these categories to real­world instances of scientific modeling, which we illustrate with examples of non­causal explanations. Key issues revolve around (i) the ambiguous distinction between abstraction and idealization and (ii) the application of the simplifying assumption (...) of abstraction. Our hypothesis posits that non­causal explanations face unintelligibility due to an unclear understanding of the role of simplifying assumptions in them. To test this, we analyze selected examples, ranging from (toy­)examples to real­world instances, scrutinizing the alignment with the standard notions of abstraction and idealization. Throughout, we investigate the influence of simplifying assumptions on these explanations, assessing their adherence or deviation from conventional concepts. (shrink)

This paper will suggest that the work Alfred North Whitehead (1861-1947) provides a fruitful resource for understanding the philosophical development and validity of scientific concepts through an analysis of their socio-historical location. The paper will address two key elements of Whitehead’s thought. One element is "The Bifurcation of Nature" and the paper traces the influence that this conceptual compromise has had on philosophy and science through its reinforcement of the division between the natural and the social sciences. The second element (...) is the status of abstraction in thought and existence. The article will outline Whitehead’s argument that it is necessary to pay attention to the social environment which both enables and inhibits thought if historical epistemology is to develop novel yet analytically strong concepts. (shrink)

Many scientific disciplines rely on the construction and use of models: biomedical sciences are no exception. This PhD thesis addresses several aspects of the practice of scientific modeling. First, I discuss the nature of modeling as such, proposing a novel, complementary account of scientific modeling which I term the experimentation-driven modeling account and which drives the construction of mechanistic models in many fields of biological and biomedical research, such as cancer immunology. Second, I scrutinize an objection to the mechanistic account (...) of explanation according to which the account fails to accommodate the common practice of idealizing difference-making factors. I argue that this objection ultimately fails because it is riddled with a number of conceptual inconsistencies. Third, I analyze the roles of similarity judgments in some fields of cancer research which employ a variety of mouse models to learn about the disease mechanisms, arguing that by appreciating the epistemic complexities it is possible to shed new light on more general philosophical debates regarding scientific representation. Fourth, mechanisms can also be studied using more theoretical apparatus in the form of simulations. I investigate an example of an agent-based model used to model the outbreak of SARS-CoV-2... (shrink)