Stať se zabývá diskusemi o epistemologicko-metodologické roli simulací v soudobé vědě. Soustředí se nejprve na aktuálnost těchto diskusí v současné metodologii vědy a následně na její návaznost na určitou myšlenkovou tradici z osmdesátých let 20. století, kdy diskuse kolem modelování vyvolaly řadu otázek zpochybňujících tradiční pojmové distinkce, především mezi experimentem a teorií. Stať se přiklání v rámci těchto diskusí k názorům, které řadí simulace k novým a specifickým nástrojům vědy, jež také vyžadují novou a specifickou metodologii a epistemologické postavení. (...) Pro podporu této názorové pozice jsou uvedeny některé aktuální analýzy konkrétních příkladů simulací a jejich specifického postavení v moderní vědě. (shrink)

Proč by se měl filozof vědy zajímat o počítačové simulace? Autorka ve své práci argumentuje tezi, podle níž je počítačová simulace nejen samozřejmou součástí vědeckých metod, ale navíc má potenciál rozvíjet na poli filozofie vědy zcela nové metodologické koncepty a kategorie. Na příkladu tzv. numerického experimentu, který představuje jednu z nejčastějších podob počítačových simulací ve vědě, je ukázán jejich nejasný metodologický status. Na jedné straně lze u simulací (konkrétně numerického experimentování) sledovat vlastnosti, které jsou typické pro teoretický přístup (...) ve vědě, na druhé straně však rovněž vystupují v roli velmi blízké empirické evidenci, čímž se naopak blíží experimentu. V textu autorka představuje zejména Humphreysovu interpretaci počítačové simulace jako hybridní kategorie, která vzbuzuje diskuzi nad založením zcela nové, simulace lépe postihující teorie vědy. (shrink)

Proč by se měl filozof vědy zajímat o počítačové simulace? Autorka ve své práci argumentuje tezi, podle níž je počítačová simulace nejen samozřejmou součástí vědeckých metod, ale navíc má potenciál rozvíjet na poli filozofie vědy zcela nové metodologické koncepty a kategorie. Na příkladu tzv. numerického experimentu, který představuje jednu z nejčastějších podob počítačových simulací ve vědě, je ukázán jejich nejasný metodologický status. Na jedné straně lze u simulací (konkrétně numerického experimentování) sledovat vlastnosti, které jsou typické pro teoretický přístup (...) ve vědě, na druhé straně však rovněž vystupují v roli velmi blízké empirické evidenci, čímž se naopak blíží experimentu. V textu autorka představuje zejména Humphreysovu interpretaci počítačové simulace jako hybridní kategorie, která vzbuzuje diskuzi nad založením zcela nové, simulace lépe postihující teorie vědy. (shrink)

Text představuje aktivní role-playing jako výzkumnou experimentální metodu v sociálních vědách. Zasazuje role-playing do rámce simulačních výzkumných metod, rozkrývá jeho epistemo- logii a dosavadní metodologická uchopení zejména v sociální psychologii. Hlavní linií textu je obhajoba epistemologických kvalit metody a experimentu v sociálních vědách obecně. Inspiračním zdrojem je zde na jedné straně Latourova kvalitativní sociologie asociací, tázající se po původu sociality a problematizující samotný před- mět sociálních věd, tj. sociálno. A na druhé straně přístupy naturalizující sociálně- vědné výzkumy propojením s kognitivní (...) vědou. V tomto ohledu je naším klíčovým předpokladem pro smysluplné uchopení sociální reality v její simulované podobě shodnost kognitivních mechanismů skutečného i simulovaného jednání. V pojetí textu jsou oba zdroje spojeny jejich akcentem na tematizaci sociálna jako inter-psychologického fenoménu mezi tradiční mikro a makro úrovní. Analogií s Petriho miskou text promýšlí posunutí původní metody situační sociální psycho- logie směrem k využití konstruovaných diegetických liminálních situací jako svého druhu laboratoří sociálna. (shrink)

Lidová psychologie coby základ naší schopnosti vysvětlovat a předvídat jednání je významné téma filozofie mysli. Debaty, které ji obklopují, se nicméně v minulosti zaměřovaly primárně na otázky jejího statusu v rámci vědeckého zkoumání mysli a formy ji zakládajících mechanismů (teorie, simulace aj.). Relativně menší pozornost byla věnována otázce obsahu lidové psychologie – tedy tomu, které koncepty či schopnosti pod označení „lidová psychologie“ řadit. V článku se zabývám právě otázkou obsahu a možné odpovědi na otázku obsahu předloženou pluralistickým pojetím lidové (...) psychologie. Nejdříve uvádím některé argumenty zpochybňující standardní pojetí lidové psychologie a následně představuji pojetí pluralismu rozšiřující lidovou psychologii o řadu sociálně kognitivních schopností. V závěru se krátce věnuji tomu, jaké dopady by takto šířeji pojímaná lidová psychologie mohla mít pro otázky jejího statusu a formy. (shrink)

Lidová psychologie coby základ naší schopnosti vysvětlovat a předvídat jednání je významné téma filozofie mysli. Debaty, které ji obklopují, se nicméně v minulosti zaměřovaly primárně na otázky jejího statusu v rámci vědeckého zkoumání mysli a formy ji zakládajících mechanismů (teorie, simulace aj.). Relativně menší pozornost byla věnována otázce obsahu lidové psychologie – tedy tomu, které koncepty či schopnosti pod označení „lidová psychologie“ řadit. V článku se zabývám právě otázkou obsahu a možné odpovědi na otázku obsahu předloženou pluralistickým pojetím lidové (...) psychologie. Nejdříve uvádím některé argumenty zpochybňující standardní pojetí lidové psychologie a následně představuji pojetí pluralismu rozšiřující lidovou psychologii o řadu sociálně kognitivních schopností. V závěru se krátce věnuji tomu, jaké dopady by takto šířeji pojímaná lidová psychologie mohla mít pro otázky jejího statusu a formy. (shrink)