Confidence can dissociate from perceptual accuracy, suggesting distinct computational and neural processes underlie these psychological functions. Recent investigations have therefore sought to experimentally isolate metacognitive processes by creating conditions where perceptual sensitivity is matched but confidence differs (“matched-performance / different-confidence”; MPDC). Despite these endeavors’ success, much remains unknown about MPDC effects and how to best harness them in experimental settings. Here we developed a principled approach to comprehensively characterizing MPDC effects through analyzing metaperceptual (i.e., type 2 psychometric) functions relating objective (...) performance to subjective confidence across widely varying performance levels and experimental manipulations. We found that MPDC effect magnitude depends on stimulus properties, observers’ sensitivity level, and critically on trial type order (blocked or interleaved across stimulus property variations). Our findings provide the first comprehensive exploration of MPDC effects, offer a prescriptive guide to metaperceptual analysis, and suggest optimal experimental paradigms for experimentally isolating metacognition and awareness in future studies. (shrink)

The research sought to determine the prevalence of Burnout Syndrome in health teachers at a university in north-eastern Peru. The universe was made up of 69 teachers, and 41 responded to the self-administered instrument called Maslach Burnout Inventory. The results show that 14.6% present this syndrome. The highest indicator was personal fulfillment, while depersonalization and emotional exhaustion were low. According to gender, in both it was similar. According to age group, it had a greater effect in ages between 36 and (...) 51 years. Marital status was more prevalent in singles. We conclude that the prevalence of Burnout Syndrome was low. (shrink)

Podíváme-li se na rané Platónovy dialogy, vidíme, že o co v nich jde především, je předvedení toho, že pojmy mají relativně jasné hranice, že zdánlivému chaosu užívání slov vládne jistý pevný řád, který si člověk dokáže i explicitně uvědomit, je-li k tomu vhodným způsobem veden. Snaha o zdůraznění a znázornění tohoto na první pohled neviditelného 'řádu v chaosu' pak podle mého názoru postupně vedla i ke konstituci Platónovy mytologie říše idejí, které, ač neviděny, hrají z hlediska viditelného světa klíčovou roli. (...) Skrytý řád přítomný ve zjevném chaosu je vykreslen jako participace (methexis) věcí zjevného světa na idejích světa neviditelného. A již Aristotelés poukázal na to, že tato mytologie, jakkoli může být její spektakulárnost užitečná v kontextu nedoceňování existence řádu, může být naopak velice zavádějící, jestliže ji začneme brát jako více než právě mytologii; konkrétně jestliže začneme zapomínat, že 'platónský svět idejí' dává smysl pouze jako nástroj porozumění či výkladu toho světa, ve kterém žijeme, a začneme ho vidět jako něco skutečnějšího, než je svět zjevný. Zdá se mi tedy, že platonismus se ve filosofii dostává ke slovu jako antidotum vždy tehdy, když dochází k absolutizaci 'chaotického aspektu' světa (to jest když je svět vykládán jako něco, co jakýkoli řád postrádá - ať už to má podobu herakleitovského absolutizace pomíjivosti, romantického zdůraznění nevázanosti a iracionality, či postmoderní akcentuace různorodosti a nesouměřitelnosti). Na druhé straně platonismus sám svádí k absolutizaci 'řádu' (před Platónem zosobňovaným zejména parmeninovským popřením jakékoli proměnlivosti, a později pak nabývají podob třeba racionalistického výkladu světa jako vtěleného rozumu nebo moderního scientistichého názoru, podle kterého je mírou všech věcí věda). Existují ideje ve své 'platónské říši' doopravdy? Odpověď na tuto otázku je ovšem podstatným způsobem ovlivněna tím, jak rozumíme termínu "existovat" (nemluvě o slově "doopravdy").. (shrink)