Pedkldan studie se pokou zmapovat rozhodujc meznky antickho pojet djin. Koeny tohoto nachzme ji v eck mytologii, u Hesioda, jen pichz jako prvn s tzv. koncepc postupn upadajcch vk lidstva. Tato koncepce je lokalisovateln poslze u Platona, zejmna pak v jeho koncepci stav. Najdeme jej u vrcholnho pedstavitele druh etapy stoicismu, Poseidonia z Apameie, kter nsledn ovlivn mskou spiritualitu s jejm vnmnm djin coby padku. Vedle tto linie pak studie sleduje jet linii tzv. cyklickho pojet djin, kter m zejm koeny (...) v mytologick tradici a je nsledn zpracovvna presokratovskou filosofi (Herakleitos z Efesu), najdeme ji u Platona, ale zejmna pak u "pile" stoy Chrysippa ze Soloi, Poseidonia a nsledn se pak stane soust mskho mylen. Do jakhosi kontrapunktu pak studie, alespo v nznaku, stav tzv. linern pojet djin vlastn idovsko-kesansk tradici a vrcholn zpracovan Augustinem Aureliem. (shrink)

Záměrem předkládané studie bylo zmapování vývoje jednoho z klíčových témat Platónovy filosofie, problematiky duše, resp. její nesmrtelnosti, která hraje v rámci Platónova vyvíjejícího se konceptu zásadní roli v oblasti ontologické a noetické. Součástí studie není jen reflexe Platónova, ale rovněž názory jeho předchůdců, z nichž tak či onak čerpá. Pozornost je věnována tradiční homérské představě, zejména pak orfismu a jeho filosofickému uchopení v předsokratovské filosofii. Studie je první částí studie obsáhlejší, která se chce věnovat genesi Platónovy noetiky, kterou jsme uchopili (...) jako cestu od konceptů, jejichž společným jmenovatelem je teorie rozpomínání, k racionálněji založené koncepci vrcholné. Právě předkládanou studií je sledováno základní východisko jeho noetiky, zejména jejích prvních podob. (shrink)