Tato stať se zabývá implicitním vztahem pojmu nutnosti a náhodnosti (bytí jsoucího) a pojmu zákona (bytí jsoucího) v Marxově filosofii spjaté (svázané) s explicitním vztahem pojmu nutnosti a náhodnosti (bytí lidsky jsoucího v ekonomicko-společenské bytné sféře) a pojmu zákona (bytí lidsky jsoucího v ekonomicko-společenské bytné sféře) v Marxově politické ekonomii a ukazuje její ontologicko-nomologické přednosti, poukazujíc však na její antropologicko-ontologické nedostatky, spjaté zvláště s jejím historicismem (s "bídou historicismu").

Tato stať se zabývá implicitním vztahem pojmu nutnosti a náhodnosti (bytí jsoucího) a pojmu zákona (bytí jsoucího) v Marxově filosofii spjaté (svázané) s explicitním vztahem pojmu nutnosti a náhodnosti (bytí lidsky jsoucího v ekonomicko-společenské bytné sféře) a pojmu zákona (bytí lidsky jsoucího v ekonomicko-společenské bytné sféře) v Marxově politické ekonomii a ukazuje její ontologicko-nomologické přednosti, poukazujíc však na její antropologicko-ontologické nedostatky, spjaté zvláště s jejím historicismem (s "bídou historicismu").

Tato stať se zabývá implicitním vztahem pojmu nutnosti a náhodnosti (bytí jsoucího) a pojmu zákona (bytí jsoucího) v Marxově filosofii spjaté (svázané) s explicitním vztahem pojmu nutnosti a náhodnosti (bytí lidsky jsoucího v ekonomicko-společenské bytné sféře) a pojmu zákona (bytí lidsky jsoucího v ekonomicko-společenské bytné sféře) v Marxově politické ekonomii a ukazuje její ontologicko-nomologické přednosti, poukazujíc však na její antropologicko-ontologické nedostatky, spjaté zvláště s jejím historicismem (s "bídou historicismu").

Tato stať se zabývá implicitním vztahem pojmu nutnosti a náhodnosti (bytí jsoucího) a pojmu zákona (bytí jsoucího) v Marxově filosofii spjaté (svázané) s explicitním vztahem pojmu nutnosti a náhodnosti (bytí lidsky jsoucího v ekonomicko-společenské bytné sféře) a pojmu zákona (bytí lidsky jsoucího v ekonomicko-společenské bytné sféře) v Marxově politické ekonomii a ukazuje její ontologicko-nomologické přednosti, poukazujíc však na její antropologicko-ontologické nedostatky, spjaté zvláště s jejím historicismem (s "bídou historicismu").

Tato studie ("K Rousseauov "teorii spoleensk smlouvy" z pohledu antropologicko-nomologickho (ve srovnn s antropologicko-nomologickm pohledem na "teorii spoleensk smlouvy" Hobbesovu a Lockovu i v jinch srovnnch)") se zabv onm srovnnm, pokud jde o pojem "pirozenho zkona" (lidskho byt), o pojem (sttoprvn) spoleenskho zkona (lidskho spolubyt), o vztah (sttoprvn) spoleenskho zkona (lidskho spolubyt) k "pirozenmu zkonu" (lidskho byt) a poslze t o jeho platnost (zvaznost). - Tato studie ("K Rousseauov "teorii spoleensk smlouvy" z pohledu antropologicko-nomologickho (ve srovnn s antropologicko-nomologickm pohledem na (...) "teorii spoleensk smlouvy" Hobbesovu a Lockovu i v jinch srovnnch)") ukazuje, pokud jde o ono srovnn, jm se zabv, e v Rousseauov "teorii spoleensk smlouvy" nen dn antropologicko-ontologicko-nomologick fundament v dnm aspektu onoho srovnn, na rozdl od Hobbesovy a Lockovy "teorie spoleensk smlouvy", v nich njak antropologicko-ontologicko-nomologick fundament v kadm aspektu onoho srovnn je, jak jsem ukzal ve svch dvjch studich o nich. (shrink)

Tato sta - recenze - "Od polovzdlanosti k nevzdlanosti" - se zabv knihou K. P. Liessmanna "Teorie nevzdlanosti"; v jejch stopch proml a doml tyto otzky: 1. Jak je dvj zakldajc a zacilujc vztah k ideji vzdlanosti? 2. Jak je nynj vztah k ideji vzdlanosti, zakldajc se mimo ni a zacilujc se proti n? 3. Jak je zakldajc a zacilujc antiidea dnenho "vzdlvn"? 4. Jak je zakldajc a zacilujc antiidea "vzdlvn" v dnench "vzdlvacch institucch", zvlt pak ve kolch jako "vzdlvacch (...) institucch"? 5. Jak je bytn zklad zakldajc a zacilujc antiideje dnenho "vzdlvn" (tj. i jak je bytn zklad zakldajc a zacilujc antiideje "vzdlvn" v dnench "vzdlvacch institucch", tj. i ve kolch jako "vzdlvacch institucch")? - Tato recenzn sta - "Od polovzdlanosti k nevzdlanosti", zabvajc se knihou K. P. Liessmanna "Teorie nevzdlanosti" a v jejch stopch promlejc a domlejc ony otzky, dodv dodatek o struktue dnenho kolstv, dle nj struktura dnenho kolstv tkv v rozdlen na vy koly - tovrny a ni koly - stoky i v propojen vych kol - tovren a nich kol - stok posuvnou hranic, tj. hranic posuvnou pouze smrem nahoru, nikoli ovem smrem dol. (shrink)

Tato sta - "vod do djepisu jako spoleensk vdy" - se zabv tmito otzkami: 1. Co je djepis a m se zabv? 2. Zabv-li se djepis t a zvlt smyslem spoleensko-lidskch djin, maj spoleensko-lidsk djiny smysl, a maj-li smysl, tedy jak? 3. A ji maj, i nemaj njak smysl, jak mon smysl m studium djepisu, resp. jak mon smysl studium djepisu me mt a kdy jej me mt? - Zabvajc se tmito otzkami, je tato sta vodem do spoleenskch vd jako (...) s djepisem spjatch a jm vzanch vazbou jejich logickho principu s jejich principem historickm. (shrink)