Sta se zabv modelovnm demokracie jakoto popisu politickho systmu; David Held je jednm z autor, kter nabz obecn modely demokracie, je nle pslunm spolenostem a jejich tradicm. Jeliko m esk republika specifick demokratick systm, pokou se tato sta za pomoci syntetizace Heldovch model co nejvstinji popsat souasnou eskou demokracii. Model kombinuje znaky stavnosti v jejich formln podob a reln politick chovn. Nsledn se sna nalzt pozici demokracie ve spoleenskm du za pomoci Hayekova pohledu na tuto tematiku.

[Democracy, the public and civil society].

Článek se zabývá způsobem, jakým vnímá vztah vědecké metody a demokracie Karl Popper. Toto sepětí je jedním ze základních atributů Popperova myšlení. Pro jeho pochopení je třeba zasadit Poppera do historického kontextu vývoje liberálního myšlení a poukázat na možné souvislosti se Schumpeterovou redefinicí demokracie. Výchozím bodem je však interpretace základních episte- mologických předpokladů Popperova myšlení - konceptů provizornosti vědeckého poznání a ratio negativa. Primárním cílem článku je kontextualizace těchto předpokladů s politologickými a sociologickými důsledky. Ty lze spatřovat nejen s odmítnutím (...) positivismu a esencialismu, ale také v Popperově preferenci volebních a stranických systémů. Na závěr je rozpracována problematika kritického racionalismu, hodnot a otevřené společnosti na základě možných námitek vůči Popperově teorii. (shrink)

The text analyzes the discourse on sovereignty in the Czech politics in the light of current processes of the transformation of sovereignty caused by the globalization and Europeanization. The author discusses the dispute between liberal-conservative critics of the European integration and cosmopolitan critics of the sovereign statehood and points to the limits of both positions. It is argued that the conservatives who warn against the loss of sovereignty in the ongoing process of Europeanization and who call for the protection of (...) the Czech statehood cling to an obsolete and invalid concept of sovereignty that is no longer adequate to changing social and geopolitical conditions. Similarly, it is pointed out that the defenders of cosmopolitan Europe who take sovereignty to be an old and useless category hindering the process of democratization are unable to off er an alternative capable of responding to growing concerns regarding the democratic defi cit and the loss of political autonomy. The text tries to show that both positions misconstrue the challenges of globalization and Europeanization for the state and democracy. (shrink)

[Globalization and deliberative democracy: The antinomies of Habermasian theory].

[Reflecting authenticity, the space of Europe, deliberative democracy and cosmopolitanism].

[Between Cosmopolis and Community: Three Models of Rights and Democracy within the European Union; .].

[Carl Schmitt and the paradox of liberal democracy].

The study reviews following books: Richard DAWKINS, Bož blud: Přin nboženstv těchu, nebo bolest? Praha: Academia 2009, 480 s. (The God Delusion, translated by Zuzana Gabrov with epilogue by Filip Jaro and Stanislav Komrek); HANU, J. - VYBRAL, J. (eds.), Dawkins pod mikroskopem: Diskuse nad knihou Richarda Dawkinse Bož blud. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury 2010. The aim of this study is to overview the debate inspired by publication of the Czech translation of Dawkins' book The God Delusion, (...) whose most complex contributions inspired publication of the book Dawkins pod mikroskopem. (shrink)

Autorský kolektiv z Katedry politologie brněnské Fakulty sociálních studií přichází s publikací, která má za cíl představit soudobé politicko-teoretické diskuze nad základními aspekty liberální demokracie, jako jsou například většinové rozhodování, idea lidské důstojnosti nebo vztah demokracie a lidských práv. Nepodává však pouze učebnicový přehled, ale jednotlivé představené koncepce též kriticky hodnotí. Jako problematické pak v obecnějším pohledu vnímá přílišné množství dílčích teoretických inovací spěchajících zachránit liberální demokracii. To totiž v konečném důsledku vede k nesrozumitelné kakofonii, která zevnitř disciplíny politické teorie/politické (...) filosofie vychází. Kniha se tak snaží o systematizaci současných diskuzí a o pojmová vyjasnění. Jako zásadní věc pak vnímá též napětí mezi nutností přijímat legitimní a závazná kolektivní rozhodnutí a skutečností hluboké diverzity v současných společnostech. V poslední kapitole tak Pavel Dufek představuje jako vhodnou inspiraci teorie veřejného ospravedlnění. Tato recenze má za cíl seznámit čtenáře se základní strukturou a argumenty publikace a vnést do debaty s knihou některé další aspekty charakterizující naši postmoderní situaci. (shrink)

Studie recenzuje díla: Richard DAWKINS, Boží blud: Přináší náboženství útěchu, nebo bolest? Praha: Academia 2009, 480 s. ; HANUŠ, J. - VYBÍRAL, J., Dawkins pod mikroskopem: Diskuse nad knihou Richarda Dawkinse Boží blud. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury 2010. Cílem textu je poukázat na debatu vyvolanou českým vydáním Dawkinsova díla Boží blud, jejímž nejdůkladnějším příspěvkem je vydání knihy Dawkins pod mikroskopem.

Mdia zaznamenvaj dynamick rozvoj spolen s vvojem technologi a jsou zkladem, ale mohou bt i destruktorem, spoleenskho du potamo demokracie. Tato sta se nejprve zamuje na prozkoumn obsahu mdi z nadhledu odlinch teoretik Lvyho a Thompsona, aby nsledn tyto poznatky zasadila do kontextu spoleenskho du a demokracie.

Studie věnuje pozornost problematice demokratizace vědy, v jejímž rámci zaujímá klíčové postavení otázka, v jaké míře a zda vůbec má mít široká veřejnost možnost zasahovat do vědní a výzkumné politiky a participovat na rozhodování v odborných záležitostech. První část studie je věnována představení dvou radikálně odlišných a vzájemně protichůdných pohledů na tuto problematiku, které byly rozpracovány v rámci poválečné filosofie vědy v dílech Michaela Polanyiho a Paula Feyerabenda a v různých podobách spolu soupeří dodnes. Tyto dva pohledy, jež nás staví (...) před volbu mezi odborností na úkor demokracie a demokracií na úkor odbornosti, jsou následně podrobeny kritickému zhodnocení a v opozici k nim je představen alternativní pohled rozvíjený v rámci vědních studií Harrym Collinsem a Robertem Evansem, jenž překračuje nutnost této volby a na základě sociologických výzkumů fenoménu odbornosti nabízí způsob, jak lze odbornost a demokratické hodnoty sloučit dohromady. (shrink)