En este libro, la autora desarrolla su concepción del juicio reflexionante inspirada en Emmanuel Kant y en Hannah Arendt para concentrarse en cómo cierto tipo de narraciones modelan nuestras nociones de lo que consideramos moral. Lara nos ofrece distintas concepciones sobre el mal en su formulación histórica mediante los ejemplos de las tragedias griegas, las diferentes concepciones sobre el mal en la obra de Shakespeare, el uso literario de la metáfora en la obra de Joseph Conrad y en narraciones fílmicas (...) que describen la crueldad humana. Lara sugiere que el aprendizaje moral es un proceso en el que intervienen las instituciones sociales, la voluntad de los individuos y de las sociedades para comprometerse a un debate abierto y con ello modelar los juicios colectivos sobre el pasado. Lara enfatiza que el juicio reflexionante se da entre un evento, una narración de dicho evento y la recepción pública de dicha narrativa. En este libro se aportan importantes métodos para la comprensión del fenómeno moral del mal, porque introducen nuevas verdades desvelatorias acerca de eventos particulares que no pueden ser simplemente captados por medio de categorías conceptuales. Lara utiliza como fuentes a Jürgen Habermas, Walter Benjamin, Primo Levi, Giorgio Agamben y Ariel Dorfman para probar la conclusión de este tipo de narraciones: la acción (de crueldad) ata de manera definitiva al perpetrador con su víctima. (shrink)

Pośród wielu teorii prawdy tę najdłużej i najbardziej eksplorowaną stanowi niewątpliwie jej klasyczne ujęcie. W jego obrębie powstały również, podobne klasycznej, teorie korespondencyjna i semantyczna. Dla wielu filozofów terminy te wydają się synonimiczne, co stanowi rację powstania niniejszego artykułu. Analiza rodzajów związku pomiędzy językiem a światem, które wprowadzają różne teorie uznawane za klasyczne, ma służyć wyeksponowaniu różnic pomiędzy tymi teoriami. Przedstawiona zostaje również propozycja ustanowienia podziału, który w sposób ścisły i prosty usystematyzuje rozumienie klasycznej, korespondencyjnej i semantycznej teorii (...) prawdy. (shrink)

Článek se zaměřuje na teorie kulturní mezery, jež ve svém díle rozpracovali Thorstein Veblen a William F. Ogburn. Sleduje přitom zejména dva motivy: jak se v přístupech těchto autorů tematizuje vztah sociální vědy a jejího publika a jak je argument mezery využit k prosazování specifického pojetí „účelu“ sociální vědy. Je zde předvedeno, jak se ve dvou různých stylech psaní a ve dvou různých argumentačních strategiích v podstatě identická teorie proměňuje a současně zužitkovává k prosazení distinktivního pojetí sociální vědy. (...) Veblenův klíčový motiv „sebe-konfrontace“ společnosti je srovnán s Ogburnovým motivem „využitelnosti“ vědění ve vztahu k úvahám o literárních technologiích vědy. (shrink)

-- 2. La Gnoseología como filosofía de la ciencia (parte I, sección 2) ; Historia de la teoría de la ciencia (parte I, sección 3) -- 3. El Sistema de las doctrinas gnoseológicas ; Las cuatro familias básicas (parte II, sección 1) -- 4. El sistema de las doctrinas gnoseológicas ; Descripcionismo (parte II, sección 2) ; Teoreticismo (parte II, sección 3) -- 5. Adecuacionismo (parte II, sección 4) ; Circularismo (parte II, sección 5) ; Glosario.

Demokrasi Liberal terbukti buta terhadap politik sebagai pembentukan identitas kolektif. Kebebasan individu tidak dapat menjelaskan militansi seorang aktivis terhadap ideologi yang diusungnya. Identitas bersifat kolektif, dan politik senantiasa berurusan dengan pembentukan "kami" sebagai laean dari "mereka". Antagonisme adalah karakter pembeda dari politik, yang mematok politik, sebagai pengambilan keputusan, bukan pencapaian konsensus. Politik adalah soal menjatuhkan keputusan dalam arena yang serba mungkin.Buku ini berupaya membangun teori militansi, yang dilupakan oleh demokrasi liberal dengan asumsi individualisme dan universalismenya. Berbekal teori-teori politik radikal dari (...) Chantal Mouffe, Ernesto Laclau, dan Alain Badiou, penulis merumuskan apa arti dan dari mana datangnya militansi itu. Dua hal yang tak pernah disebut dalam literatur-literatur demokrasi sebelumnya. (shrink)

V příspěvku podávám přehled vývoje logické sémantiky se zřetelem zejména na vý­voj Tichého Transparentní intenzionální logiky (TIL) od pozdních šedesátých let až do­dnes, a na ní vystavěné Maternovy logické teorie pojmu. Článek si neklade za cíl podat vyčerpávající historický přehled, nýbrž soustřeďuje se na podíl česko-slovenské logické školy a ukazuje, že tento podíl je nezanedbatelný. Navíc je však tento přehled zároveň i kritický. Ukazuje silné stránky logického rámce TIL, ale zároveň upozorňuje na někte­ré diskutabilní stránky či otevřené problémy, které (...) zůstávají zejména právě v procedu­rální teorii pojmu. Z nich nejpalčivějším je problém procedurální identity pojmu, a tím také kritéria synonymie. (shrink)

Brentanova teorie času a časového vědomí patří mezi základní témata celé Brentanovy filosofie. Nabízí celou řadu spjatých témat, které určují dvě hlavní otázky. Jak bychom měli ontologicky popsat čas jako takový? A jak vlastně vnímáme čas? Na tyto otázky poskytl Brentano různé odpovědi v celé řadě různých pozic, které vypracovával od počátku své filosofické práce během své Würzburgské profesury až do posledních okamžiků před smrtí. Cílem této studie je představit souhru těchto problémů v Brentanově analýze času a ukázat, že (...) je bohatým zdrojem filosofických hádanek, jejichž řešení je stále otevřenou otázkou. (shrink)

Excerpt from Le Teorie Dello Spazio e del Tempo nella Filosofia Greca Fin Ad Aristotele Tuttavia non può dirsi, che, prima di Platone e di Aristotele, non si sia trattato affatto di questo soggetto. Naturalmente il problema non poteva allora presentarsi sotto il medesimo aspetto, col quale si presentava ai due summenzionati filosofi: ma pure i' argomento, intorno a cui si aggiravano le ricerche dei primi pensatori greci, era, senza alcun dubbio, tale, che di per se stesso offriva molteplici (...) occasioni a questo riguardo. È noto, che tal argomento consiste nel modo, come essi dovessero spiegarsi e rappresentarsi il mondo esteriore che ne circonda, o, per parlare con maggior precisione. About the Publisher Forgotten Books publishes hundreds of thousands of rare and classic books. Find more at www.forgottenbooks.com This book is a reproduction of an important historical work. Forgotten Books uses state-of-the-art technology to digitally reconstruct the work, preserving the original format whilst repairing imperfections present in the aged copy. In rare cases, an imperfection in the original, such as a blemish or missing page, may be replicated in our edition. We do, however, repair the vast majority of imperfections successfully; any imperfections that remain are intentionally left to preserve the state of such historical works. (shrink)

Brentanova teorie času a časového vědomí patří mezi základní témata celé Brentanovy filosofie. Nabízí celou řadu spjatých témat, které určují dvě hlavní otázky. Jak bychom měli ontologicky popsat čas jako takový? A jak vlastně vnímáme čas? Na tyto otázky poskytl Brentano různé odpovědi v celé řadě různých pozic, které vypracovával od počátku své filosofické práce během své Würzburgské profesury až do posledních okamžiků před smrtí. Cílem této studie je představit souhru těchto problémů v Brentanově analýze času a ukázat, že (...) je bohatým zdrojem filosofických hádanek, jejichž řešení je stále otevřenou otázkou. (shrink)

This article will try to indicate the most important theories which constitute the modern paradigm of the war. The theory of the war is an important issue in political philosophy because it accentuates how the boundaries of the existence and the functioning of the state are drawn. Seeking works that form the basis of the paradigm, one should begin with presenting a specific structure of the theory proposed by T. Kuhn. On this basis the article will be divided into three (...) parts. The first part is focused on the construction of Kuhn’s scientific paradigm. Additionally in order to prove the meaningful use of paradigmatic structure in issues connected to humanities and philosophy Giorgio Agamben thesis will also be presented. The next part will expose the main elements of Carl von Clausewitz's theory of war. The most important of these is an assumption that war is the continuation of political action that seeks to compel the enemy to fulfill “our will”. The second element to be tested will be a political concept of Carl Schmitt along with its specific categories of the enemy and the friend. The second element to be tested will be Carl Schmitt’s the Concept of the political with its specific categories: the enemy and the friend. The third part of the paper will present the concept of Jerzy Wiatr. Its task will be to supplement the paradigm by showing that the parties of the war may be a “political community” and not only the state. This will help to extend the applicability of the paradigm in various fields of the social sciences. The ultimate aim will be to convince the reader that these theories are the most important part of the paradigm. Moreover, there is a high probability that they became the basis for the modern paradigm of the war. (shrink)

Tento lnek se zabv Hayekovou teori mysli, kterou pedstavil ve svm pravdpodobn nejobtnjm dle Sensory Order. Prvn st nastoluje fundamentln otzku o vztahu vnjho svta a obrazu, kter si o tomto svt vytv nae mysl. Nsleduje zkoumn zkladnch nstroj a pedpoklad, na kterch Hayek svou teorii vystavl. Jdrov st se pokou nastnit hlavn odpovdi, kter z Hayekovy teorie mysli plynou. Zvren sti pot strun roziuj mon vyuit tohoto dla ve filosofii vdy, v rozdlnm chpn prodnch a spoleenskch vd, v (...) pojet svobodn vle i v aplikaci na konkrtn oblasti ekonomie, ke kterm Hayek nejvce pispl. (shrink)

The matter of truth in Nietzsche’s thought is one of the most studied and debated topics in recent scholarship. It is a topic of great interest and has generated much scholarship, but rarely does such work offer anything new. The book, Teorie e pratiche della verità in Nietzsche, edited by Pietro Gori and Paolo Stellino, is an exception to this trend, as it offers important and original contributions to this area of study.The text—which is the result of a workshop (...) by the same name held in Valencia in May 2011— develops an original approach on two different levels. On the one hand, the authors acknowledge in the preface not only the importance of the search for truth in Nietzsche’s philosophy, but also the... (shrink)

Tato studie je inspirována knížkou Petra Urbana Jak rozumíme druhým? Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka a věnuje se současným diskuzím o povaze sociálního rozumění, zejména v případě nelinguálních tvorů. Nejvýraznější pozice zastává na jedné straně skupina srovnávacích psychologů kolem M. Tomasella, která vychází z filosofů kolektivní intencionality, na straně druhé D. Leavens a K. Bardová, kteří mají blízko k interaktivistické interpretaci problému sociálního rozumění. Bude ukázáno, že rozdíly ve výsledcích empirických výzkumů mají základ v ontologických (...) závazcích jednotlivých výzkumných programů, přičemž důležitou roli hraje vymezení se vůči problému antropologické diference. Studie se táže, je-li možné prostředky filosofi e vědy mezi soupeřícími teoriemi rozhodnout. Na závěr je uvedena možnost biosémiotické reinterpretace mimo-lidského sociálního rozumění na pozadí teorie umweltu. (shrink)

https://revistes.uab.cat/enrahonar/article/view/v37-humphreys.

Tekst niedostępny online z racji zgody na publikację przekładu tylko w wersji drukowanej.

Theory and analysis of semantics of Indonesian language.

Tato studie mapuje vývoj Brentanova pojetí pravdy a ontologie, která se s jednotlivými pokusy po definici pravdy pojí. Nejprve je představena Brentanova raná koncepce pravdy jako shody soudu a předmětu soudu. Jsou ukázány problémy, na které Brentano ve svém korespondenčním pojetí pravdy narazil. Tyto problémy se týkají zejména zvláštních typů entit, které mají ručit za pravdivost soudů, jež vypovídají o neexistujících předmětech, privacích etc. Tváří tvář těmto problémům Brentano svoji původní koncepci zavrhl a nahradil epistemickým pojetím pravdy jako evidence a (...) reduktivním pojetím nereálných předmětů, které jsou pouhým zdáním, jež v nás vzbuzuje nedostatečná analýza sémantické formy soudů. Studie předkládá v základních obrysech Brentanovo pojetí významu soudů o ireálných entitách podává a podrobuje ho kritice.The article describes the development of Brentano's conception of truth as well as the ontology which is closely connected to different attempts of Brentano's definition of truth. First of all comes Brentano's early view of truth as a correspondence between judgment and object into consideration. This conception brought Brentano face to face with peculiar kinds of entities which are to vouch for truth of judgments concerning non-existent objects, privations etc. Brentano was eventually forced to leave his original definition behind and substitute it with a new definition of truth as evidence. He also embraced a reductive stand towards supposedly unreal entities which are to be interpreted as fictions caused by insufficient analysis of semantic structures of judgments. The study ends with a presentation and critique of brentanian analysis of semantics of judgments concerning unreal objects. (shrink)

Již letmý pohled na filosofii 20. století, která se snaží promýšlet podstatu lidského jednání, budí dojem, že patří k její metodě vrátit se k antickým teoriím a představit je jako historické východisko, jehož nové uchopení povede k lepšímu porozumění aktuálního problému. Tyto návraty, jak je lze sledovat u Heideggera, Gadamera, Ricoeura nebo Arendtové, směřují – nakolik se jedná o teorii jednání – především k Aristotelovi a jeho základnímu rozlišení mezi poiésis a praxis. Cílem následující stati je představit základ teorie (...) jednání, jež byla dílem prvních stoiků ve 3. stol. př. Kr. V naznačeném kontextu si však taková interpretace může činit větší ambice, než jak by se mohlo na první pohled zdát. Zůstává-li totiž Aristotelés pro novodobou filosofii jednání myslitelem, k němuž je třeba se vrátit a s nímž je třeba se vyrovnat, pak je dobré si uvědomit, že právě ve stoicismu lze vidět první a bezprostřední kritickou reakci na Aristotelovu filosofii. Navíc byl stoicismus naukou, v níž se jednání stalo gravitačním bodem všech ostatních úvah a která proto musela svoje vyrovnání s Aristotelem soustředit do pojmů souvisejících úzce právě s jednáním. Lze ovšem snadno vytušit, jaký byl hlavní důvod, proč zůstal stoicismus stranou pozornosti současných filosofů . Přesný vztah stoické nauky k aristotelismu má totiž stále tendenci se skrývat. Navzdory malé četnosti explicitních konfrontací s Aristotelovými argumenty je aristotelismus ve stoicismu přítomen všude – je v něm přítomen natolik, že snaze odlišit oba systémy občas hrozí sklouznutí do povrchních kategorizací, z nichž lze podezírat doxografickou tradici hellénistické a římské doby, která se snaží o uchopení téhož rozdílu. Přesto stoicismus není peripatetická filosofie a lze oprávněně předpokládat, že nahlédnutí odlišnosti mezi obojím vrhne nové světlo na moderní přístup k Aristotelovi. (shrink)