Práce předpokládá určité znalosti marxistické filosofie. Vychází z diskusí o předmětu historického materialismu, které probíhají na našich i zahraničních filosofických pracovištích od roku 1954, a klade si za cíl ujasnit místo aúlohu historického materialismu v systému společenských věd a jeho metodologické otázky.

Nemám v úmyslu předložit školsky umný referát o filosofování, o různých filosofických koncepcích a jejich argumentaci, nýbrž pokusím se otevřít otázky, které mě bytostně zaměstnávají. Moje torzovité a fragmentární podněty se budou týkat následujících otázek-problémů: 1. Ontická realita na našem vnímání nezávislého světa a gnoseologické meze ontologie. 2. Co je racionalita, jaké jsou její možnosti a meze? Lze racionalitu kotvit gnoseologicky či již ontologicky? Jaký je vztah mezi racionalitou, přirozeností a přírodou? Je iracionalita předchůdná racionalitě? 3. Lze z racionality (...) odvodit etické jednání? Je racionalita vázána na určitý kulturní kontext a diskurs, či je universálně lidská? 4. Nemožnost objektivity a nezbytnost úsilí o co nejvyšší možnou míru objektivity. 5. Na čem založit humanitu? A proč vůbec humanita? 6. Posléze načrtnu svoji thesi: Skutečnost‚ její poznání a její utváření jako proces komplexity a komplementarity komponent v korelacích v kontinuitě a v kontextech. (Těmito šesti K si z Vás nechci dělat slovíčkářskou srandu, ale je to to nejvážnější, oč mi jde a s co Vám chci sdělit.) 7. Skončím položením radikálního otazníku nad filosofií. (shrink)

Autor se z hlediska marxistické filozofie a metodologie zabývá revolucí v biologii ve vztahu k filozofii, teoretizací současné biologie, problémem biologické evoluce, druhem jako základní jednotkou evoluce, problémy klasifikace v biologii a v závěru klade otázku : "věk biologie" nebo ekologická katastrofa?

[Always the same questions, wonder and anger instead of answers].

Nie ulega wątpliwości, ze jak na książkę filozoficzną praca L. Boreckiego jest pozycją nietypowy i zarazem wyjątkową. Jej nietypowość wynika przede wszystkim z faktu, że autor nie jest zawodowym filozofem, a jego filozoficzne zainteresowania wynikają z problemów, na które natknął się w dziedzinach nie związanych z filozofią. Mamy tutaj do czynienia z książką „filozofującego lekarza", tak osoby autora określa się we Wstępie. Tego rodzaju prac pojawia się dość sporo. Wiele z nich - właśnie dzięki swemu potocznemu, pozbawionemu specjalistycznych wyrażeń językowi (...) - zdobywa popularność, jednakże stosunkowo nieliczne mają rzeczywisty wartość poznawczy, która nie polega wyłącznie na dostarczeniu czytelnikowi porcji przyciągających uwagę ciekawostek i kontrowersyjnych interpretacji, lecz jest odkrywcza z punktu widzenia filozofii. (shrink)

In lieu of an abstract, here is a brief excerpt of the content:Reviewed by:Politické myšlení Davida Huma. Základní otázky, východiska a inspirace pro americké otce zakladatele by Adéla RádkováHynek JanoušekAdéla Rádková. Politické myšlení Davida Huma. Základní otázky, východiska a inspirace pro americké otce zakladatele [The Political Thought of David Hume. Basic Questions, Premises, and Inspiration for America’s Founding Fathers]. Prague: Togga, 2019. Pp. 201. Paperback. ISBN 978-80-7476-169-0, $10.00.The work of David Hume has never been a major focus of (...) interest in the Czech lands. Recently, however, a certain shift has been taking place. Hume’s Treatise has been translated into Czech for the first time, a new translation of the Dialogues Concerning Natural Religion has been published to replace the archaic nineteenth-century translation, and the archaic translation of the second Enquiry will soon be replaced by a new one as well. Texts are also being published that attempt to show the wider scope of Hume’s work. The book reviewed here is one of them. Adéla Rádková’s text is the first Czech book to introduce Hume as a political thinker to the Czech public. The book itself consists of two relatively separate parts, which seem to be different in content and intent. While the first part, along with the preface, summarizes Hume’s life and work and includes a brief introduction to the basic ideas of Hume’s moral and political philosophy, the second part contributes to the interpretation of the influence of Hume’s political philosophy on the American Founding Fathers, especially on James Madison.In the introduction, the book first presents a history of overall interpretations of Hume’s work, beginning with Thomas Edward Ritchie and Dugald Stewart, who, in agreement with their teacher Reid, saw Hume as a radical skeptic. A significant change comes with Norman Kemp Smith’s well-known interpretation, according to which the theory of moral sentiment forms the basis of Hume’s project, which Hume adapted to his conception of belief. Once we stress that the investigation of emotion- and passion-based human nature is to be based on the experiential method of observation, we arrive, according to Rádková, at the common element of the otherwise very different naturalistic interpretations of David Hume’s philosophy to which she herself subscribes.Two more recent interpretations of Hume’s philosophy are also mentioned, namely Paul Russell’s interpretation of Hume’s work in terms of his critique of religion, and James Harris’s view that the attempt to see Hume as a systematic philosopher who, in his works, pursues the project of the science of man announced in the Treatise, is a misunderstanding of the role of a man of letters in the eighteenth century.Rádková finds Russell’s interpretation interesting but hard to reconcile with some of Hume’s political essays and with his History of England, in which Hume advocates [End Page 181] a pragmatic politics that is so bound up with religious considerations that it is hard to defend the view that Hume was trying to push religion out of the public sphere.Harris’s point about Hume not being a systematic thinker and about Hume’s abandonment of the Treatise in his advertisement needs to be set in the context of Hume’s life. Hume published this advertisement only a year before his death, and he used it to discourage readers from reading the Treatise because he though the book was stylistically clumsy and unsatisfactory in certain respects. He does not mention abandoning his philosophical project. Harris’s assertion (viii) that Hume was a free intellectual who did not want to be intellectually constrained in the wide range of his research flies in the face of Hume’s willingness to be constrained at least twice—if only he had been given the professorship he sought first in Edinburgh (1745) and then in Glasgow (1751). Rádková also holds that Hume, in his later writings, does not abandon his intention to give an account of human nature with regard to the general principles of morals, politics, and criticism, which he announced in the Preface to... (shrink)

Nie ulega wątpliwości, ze jak na książkę filozoficzną praca L. Boreckiego jest pozycją nietypowy i zarazem wyjątkową. Jej nietypowość wynika przede wszystkim z faktu, że autor nie jest zawodowym filozofem, a jego filozoficzne zainteresowania wynikają z problemów, na które natknął się w dziedzinach nie związanych z filozofią. Mamy tutaj do czynienia z książką „filozofującego lekarza", tak osoby autora określa się we Wstępie. Tego rodzaju prac pojawia się dość sporo. Wiele z nich - właśnie dzięki swemu potocznemu, pozbawionemu specjalistycznych wyrażeń językowi (...) - zdobywa popularność, jednakże stosunkowo nieliczne mają rzeczywisty wartość poznawczy, która nie polega wyłącznie na dostarczeniu czytelnikowi porcji przyciągających uwagę ciekawostek i kontrowersyjnych interpretacji, lecz jest odkrywcza z punktu widzenia filozofii. (shrink)

The aim of the present paper is to describe the fundamental epistemic ruptures, which occurred during the history of physics. Our approach is based on the reconstruction of the changes in the formal language of a particular physical discipline. We take into account aspects like the analytic, expressive or explanatory power, as well as analytic and expressive boundaries. One of the main results of our reconstruction is a new interpretation of Kant’s famous antinomies of pure reason. If we are prepared (...) to relativise some of Kant’s antinomies, and instead of ascribing them to reason as such we relate them to the language of physics, it is possible to show, that these antinomies are relevant even for modern physics. Taking the form of a phenomenon, that we call the expressive boundaries of language are the antinomies a universal feature of all physical theories. This shows, that Kant in his antinomies pointed to a remarkable epistemological fact. (shrink)

Catalog of the collection of the Madamkhand Museum of Art, named after the wife of Batzhargalyn Batbai︠a︡r, businessman and member of the Mongolian Khural.

Abstrakt Stať seznamuje se dvěma koncepcemi stylů – „styly vědeckého myšlení“ historika Alistaira C. Crombieho a „styly uvažování“ filozofa Iana Hackinga – a vyplňuje tak určitou mezeru v českém prostředí, kde jim zatím nebyla věnována patřičná pozornost. Na úvod bude představena historická koncepce Crombieho, která styly používá jako organizující kategorie pro výklad dějin západní vědy, a následně jejich Hackingova transformace ve filozofické kategorie uplatnitelné i v současné vědě. V návaznosti na to budou stručně nastíněny okolnosti jejich vzniku, vzájemné odlišnosti a (...) recepce dalšími autory. Těžiště statě spočívá v uvedení stylů do souvislosti s objektivitou, protože pro Crombieho i Hackinga jsou právě styly tím, co konstituuje vědeckou objektivitu. Odlišné pojetí objektivity v různých disciplínách je pak výsledkem ontologické mnohosti zkoumaných objektů i teoretické a metodologické plurality, mající původ právě v historicky odlišných stylech vědy. To bude ilustrováno na příkladu pravděpodobnostního a statistického stylu, který Hacking v několika svých prací detailně rozpracoval. (shrink)

Modern scholars have been concerned with the hostility shown to Alexander by the Hellenistic schools of philosophy. Two literary portraits have been distinguished, the Peripatetic and the Stoic, the former deriving from Theophrastus' book on Callisthenes, or starting with this work the Peripatetics worked out a theory of and applied it to Alexander, in order to belittle his achievements. It was a case of giving sophisticated expression to the kind of crude resentment expressed by Demades.

This essay brings psychoanalytic theory on trauma together with film and television criticism on rape narrative in an analysis of Michael Coel’s 2020 series I May Destroy You. Beyond the limited carceral framework of the police procedural, which dislocates the act of violence from the survivor’s history and context, Coel’s polyvalent, looping narrative metabolizes rape television’s forms and genres in order to stage and restage both trauma and genre again and anew. Contesting common conceptions of vulnerability and susceptibility that prefigure (...) a violent breach of autonomy, Coel’s series and her interviews about it invite an ethics of looking that embraces a curiosity in the unknowable and untreatable kernel of subjective experience and defies and resists a policing of the survivor’s thoughts and emotions. By emphasizing and exploring what psychoanalysis calls the “afterwardness” of trauma, Coel foregrounds her main character’s subjectivity prior to her victimization, widens the sphere of consequence beyond the victim and criminal justice system to the survivor’s larger community, and entreats that community to preserve a space for her to look and look again at everything, without judgment. (shrink)

Introduction: Conversion and the practice of transformation -- The philosophical structure of Jonathan Edwards's religious affections -- Habit, habit change, and conversion in C.S. Peirce -- Reconstructing faith : religious overcoming in Dewey's pragmatism -- Transforming obligation in William James -- Dwelling in absence: the reflective origin of conversion -- Creative transformation : the work of conversion -- The evasion of conversion in recent American philosophy.