U ovome ogledu najprije uvodim u teorije moralnog osjećaja Francisa Hutchesona, Davida Humea i Adama Smitha te razjašnjavam važne razlike među njima. Potom ispitujem da li moralni sud koji se zasniva na moralnom osjećaju varira ovisno o metafizičkim vjerovanjima. U tu svrhu te teorije uglavnom primjenjujem na pitanja kao što su istraživanje matičnih stanica, pobačaj i aktivna eutanazija. U svim trima teorijama neistinita religijska vjerovanja mogu iskriviti moralni sud. U Hutchesonovoj teoriji odgovori na problem istraživanja matičnih stanica, pobačaja (...) i aktivne eutanazije ne mijenjaju se ovisno o metafizičkim vjerovanjima promatrača. No odgovori na ta pitanja mogu se promijeniti ovisno o djelatnikovim metafizičkim vjerovanjima. Humeova teorija ne može pružiti odgovore na problem istraživanja matičnih stanica i pobačaja kada primatelj (onaj na koga utječe djelatnikova radnja) jest embrij ili fetus, dok odgovor na problem aktivne eutanazije ne može pružiti kada je pacijent nesvjestan. Može pružiti odgovore na problem pobačaja kada je primatelj trudnica, a na problem aktivne eutanazije kada je pacijent svjestan. No odgovori mogu varirati ovisno o ženinim ili pacijentovim metafizičkim vjerovanjima. Smithova teorija može pružiti odgovore na problem istraživanja matičnih stanica, pobačaja i eutanazije. No odgovori mogu varirati ovisno o djelatnikovim metafizičkim vjerovanjima. To pokazuje da sam moralni osjećaj u tim teorijama ne može identificirati primjereno moralno stajalište. (shrink)

Plato claims that “philosophy begins in wonder”. To genuinely question the unquestioned opens a hole in the floor of certainty. This feeling is the prerequisite to true philosophical thinking. However, paradoxically, it is often the absence of irreverence that prevents true awe. In order to provoke moral seriousness in students, it is common to inadvertently “flatten” the moral world by injecting seriousness into everything; however, when everything is serious, nothing is serious. This paper explores the role of conceptual and tonal (...) irreverence, and situates this topic more generally within the role of humor in pedagogy. Finally, the presentation demonstrates connections to social justice and the ways that educational reform, in flattening the moral world, have omitted the opportunity to generate wonder and reverence. Platon tvrdi da “filozofija počinje s čuđenjem”. Istinsko preispitivanje neispitanoga izaziva nesigurnost. Taj osjećaj preduvjet je istinskom filozofskom mišljenju. Međutim, paradoksalno, često je upravo nedostatak humora ono što sprječava istinsko čuđenje. Kako bi se izazvala moralna ozbiljnost u studenata uobičajeno je da se nehotice moralni svijet predstavi dosadnijim nego što uistinu jest, dajući svemu ozbiljan predznak; no ništa nije ozbiljno kada je sve ozbiljno. Ovaj rad istražuje ulogu konceptualnog i tonalnog humora te ovu temu općenitije pozicionira u sferu uloge humora u pedagogiji. U konačnici, prezentacija prikazuje veze s društvenom pravdom i načinima na koje je obrazovna reforma, putem prikaza morala kao ozbiljne teme, propustila priliku za stvaranje čuđenja i poštivanja. (shrink)

Platon tvrdi da “filozofija počinje s čuđenjem”. Istinsko preispitivanje neispitanoga izaziva nesigurnost. Taj osjećaj preduvjet je istinskom filozofskom mišljenju. Međutim, paradoksalno, često je upravo nedostatak humora ono što sprječava istinsko čuđenje. Kako bi se izazvala moralna ozbiljnost u studenata uobičajeno je da se nehotice moralni svijet predstavi dosadnijim nego što uistinu jest, dajući svemu ozbiljan predznak; no ništa nije ozbiljno kada je sve ozbiljno. Ovaj rad istražuje ulogu konceptualnog i tonalnog humora te ovu temu općenitije pozicionira u sferu (...) uloge humora u pedagogiji. U konačnici, prezentacija prikazuje veze s društvenom pravdom i načinima na koje je obrazovna reforma, putem prikaza morala kao ozbiljne teme, propustila priliku za stvaranje čuđenja i poštivanja. (shrink)

Článek mapuje vliv Wittgensteinovy filosofie na poválečnou etiku v Británii, a to přes ústřední etické problémy morálního pravidla a jednání na základě tohoto pravidla. Důležitý zlom způsobila masívní kritika novověkého „právního“ pojetí etiky soustředěného na úzký pojem morální povinnosti, v němž je morální jednání modelováno jako vedení určitým objektivně daným zákonem, který zvnějšku donucuje vůli. Důraz na věrohodnou psychologii jednání a nedůvěra k morální nutnosti, s níž takový obrázek pracuje, vedly velkou část autorů k příklonu k antickému etickému paradigmatu. To (...) – na rozdíl od novověkého, jež se úzce zaměřuje na epizodické jednání – vychází od zkoumání dobrého života, k jehož uskutečnění je zapotřebí dobrého charakteru. Morální jednání je tak vysvětlováno na pozadí ctnostného charakteru, který tak poskytuje i příslušnou morální motivaci.Po představení určité zjednodušené představy, jak lze tuto motivaci modelovat, přejdeme ke koncepcím, které na tuto představu kriticky reagují z wittgensteinovských pozic. Ústřední terč této kritiky tvoří nedostatečné pojetí vnímání situace, které je v praktickém kontextu třeba chápat již strukturovaně jako něco, co obsahuje hodnocení a reakci. Typické pro wittgensteinovské pozice je proto popření nezávislosti motivační a kognitivní složky v analýze jednání, a tedy popření vlivné, tzv. „humovské“ teorie motivace. Představíme dvě větve této kritiky: První rozpracovává aristotelskou ctnost „rozumnost“, tedy hlavní rozumovou ctnost, druhá navazuje na platónskou tezi o jednotné ctnosti. V závěru bude naznačen způsob analýzy morálního principu v duchu této školy. (shrink)

Morální intuice hrají důležitou roli v normativních teoriích. Velmi často bývají posledním arbitrem při rozhodování o přijetí či odmítnutí teorie, obecného mravního principu nebo konkrétního přesvědčení. Co jsou morální intuice? Jak vznikají? Jakou mají povahu? A mohou skutečně hrát tu úlohu, kterou jim normativní koncepce přisuzují? Cílem přednášky je vyjádřit skepticismus v této otázce a obavy, že to, co se dozvídáme od současných empirických věd o povaze intuic a možných zkreslujících vlivech, které na ně působí, ukazuje, že není možné jejich (...) zdůvodňující úlohu akceptovat. Moral intuitions play an important role in normative theories. They frequently serve as the ultimate arbiter in deciding whether to accept or reject a theory, a general moral principle or a particular belief. What are moral intuitions? How do they arise? What is their nature? And are they capable of playing the role that normative theories ascribe to them? The objective of the lecture is to express skepticism in that question and concern that what we learn about the nature of intuition and possible influences that distort them from current empirical science shows that it is not possible to accept the justificatory role of intuitions.klíčová slova: intuice, efekt popisu, emoce, experimentální filozofie, kognitivní a afektivní systém, morální psychologie, zdůvodnění.keywords: intuition, framing effect, emotion, experimental philosophy, cognitive and affective systems, moral psychology, justification. (shrink)

W ostatnich latach mamy do czynienia z dynamicznym rozwojem neuroetyki, tj. subdyscypliny nauk o mózgu badającej rozmaite zagadnienia etyczne w kontekście funkcjonowania ludzkiego umysłu i mózgu. Centralnym przedmiotem tych badań jest specyficznie ludzka zdolność do wydawania sądów moralnych oraz jej mechanizmy. Tymczasem twierdzenia neuroetyki mają znacznie szerszy wymiar; wykracza on bowiem poza kwestie czysto opisowe i obejmuje swym zasięgiem zagadnienia teoretyczne etyki. W niniejszym artykule rozważam znaczenie badań neuroetycznych dla analiz przeprowadzanych w obszarze etyki normatywnej oraz metaetyki.

U antropocentričkim se pristupima čovjekovim potrebama i interesima u vegetativnoj prirodi pripisuje moralna vrijednost. Imaju li i druga živa bića interese koje bi čovjek u svom ophođenju s njima trebao uzimati u obzir? To se pitanje ovdje obrađuje raspravom o interesima , intrinzičkoj vrijednosti i o »moralnim pravima« biljaka kao mogućim nositeljima njihova moralnoga statusa. Analogno osjetilnoj sposobnosti životinja, pokušava se u sposobnosti biljke da uspijeva prepoznati onu sposobnost koja bi mogla utemeljiti njezin moralni status .Mogu li se ljudi (...) u svome djelovanju naspram biljaka ponašati pogrešno ili ispravno i jesu li posljedice toga odnosa etički relevantne, ne samo naočigled ljudskih interesa i potreba nego i biljaka samih, ovisi o moralnom statusu biljaka. Njihovo se moralno zahtijevanje naspram ljudi temelji u njihovu moralnom statusu.In den anthropozentrischen Positionen treten die Bedürfnisse und Interessen des Menschen an vegetativer Natur als tragende Elemente auf, denen ein moralischer Wert zugesprochen wird. Demzufolge wird gefragt, ob auch die nichtmenschlichen Lebewesen Interesse hätten, die vom Menschen in seinem Umgang mit ihnen berücksichtigt werden sollten? Dieser Frage wird hier nachgegangen, indem die Interessen , Eigenwerte , „moralische Rechte“ der Pflanzen als mögliche Träger ihres „moralischen Status“ hinterfragt werden. Es wird versucht in der Fähigkeit der Pflanze zu gedeihen – analog zu der Empfindungsfähigkeit bei den Tieren – jene Eigenschaft zu erkennen, die den „moralischen Status“ der Pflanzen begründen könnte .Ob sich Menschen in ihrem Handeln den Pflanzen gegenüber falsch oder richtig verhalten können, und ob die Folgen dieses Verhaltens nicht nur angesichts der menschlichen Interessen und Bedürfnisse, sondern wegen der Pflanzen selbst ethisch relevant sind, hängt davon ab, was für einen „moralischen Status“ Pflanzen haben. Ihr moralischer Anspruch an die Menschen gründet in ihrem „moralischen Status“. (shrink)

Tekst propituje novija istraživanja i razvoj kognitivnih teorija emocija te nastoji razviti originalnu teoriju unutar tog pristupa. Tekst se posebno usmjerava na kriticizam koji takve teorije pre-intelektualiziranih emocija reducira na stavove prema propozicijama i isključuje osjećaje. Tvrdim da je svega nekoliko kognitivista zastupalo navedenu teoriju te da je moguće tvrditi da su emocije djelomično konstituirane od osjećaja i da ostaju unutar parametara kognitivne teorije. To je moguće ako je valjana činjenica da kognitivisti smatraju da su emocije sastavljene od intencionalnih stavova. (...) Ako definiramo osjećaj kao percepciju stava o nečijem tijelu, tada se osjećaj može razumjeti kao jedan od intencionalnih stavova uz, primjerice, uvjerenje o moći prosuđivanja koje djelomično konstituira svaku emociju. To poziciju nazivam »kompleksnim kognitivizmom«. (shrink)

Text usiluje o krátký kritický přehled některých prací sociálního psychologa Jonathana Haidta, s ohledem na to, jaké důsledky z Haidtových tvrzení vyplývají pro pojem morálky a možnosti filosofické diskuse o morálních problémech. Budu tvrdit, že jakkoli jsou Haidtova zjištění a jejich interpretace v mnohém pozoruhodná a přínosná, některé aspekty lidské morálky a morálního života zkreslují a spíše znesnadňují, než usnadňují jejich porozumění. V první části se dotknu Haidtova pojmu morální intuice a nejasností spojených s tím, jak mu rozumět. Vodítkem bude (...) způsob, jakým Haidt zavádí tento pojem a pracuje s ním ve svém příkladu sourozenců Marka a Julie. Ve druhé části naznačím, jaký dopad mají tyto nejasnosti pro Haidtovy politicko-psychologické analýzy. V poslední části poukážu na význam Haidtem přehlížené rozmanitosti filosofických teorií toho, co je to morálka. Společným jmenovatelem více mých kritických poznámek je to, že i když Haidt označuje svá zkoumání za čistě deskriptivní a pluralistická, fakticky implicitně předpokládá zhruba konsekvencialistické pojetí morálky, včetně jeho normativních aspektů. (shrink)

This is a Polish translation of my essay, "Moral Naturalism and Three Grades of Normativity." This essay is published in English in my 2007 book, "Morality in a Natural World" (Cambridge University Press).

Predmet ovog rada je vjerojatno najutjecajnija verzija moralnog realizma, poznata kao “moralni realizam naturalizam”. Nakon što predložim formulaciju za koju smatram da najpotpunije opisuje poziciju moralnog realizma, raspravljam o tome je li moguće provesti aposteriornu identifikaciju moralnih i prirodnih svojstava. U drugom dijelu nastojim pokazati da moralni realisti naturalisti ne uspijevaju izbjeći poznatom Mackievu “argumentu iz čudnosti” . Na kraju raspravljam o tome mogu li realisti naturalisti moralnim svojstvima pripisati eksplanatornu moć.The subject of this paper is probably the (...) most influential version ofmoral realism, known as “moral realism naturalism”. After I propose what seems to be the most appropriate formulation of moral realism, I discuss whether it is possible to show that moral properties and natural properties can be identified a posteriori. In the second part I try to show that moral realists naturalists cannot refute wellknownMackie’s “argument from querness” . In the end I discuss whether moral realists naturalists can ascribe the explanatory power to moral properties. (shrink)

The transition from morality to the morals involves the dissolution of the antagonism of the moral, the overcoming of the antinomy of constant obligation. In his Wissenschaft der Logik, Hegel focuses on the logical defect of endless progress “mostly in its ap­plication to morality“ (RPh, § 268). Pure will and the moral law on the one hand, and nature and empiricality on the other “presuppose each other as fully independent and mutually indifferent“, and thus the opposition is postulated as an (...) axiom, which excludes its overcoming the antagonism. The antagonism “does not dissolve in infinite progress. It is, on the contrary, depicted as unsolved and unsolvable, and thus confirmed“. The result is “the very same antagonism that stood at the beginning“ (RPh, § 269 an.). The progress ad infinitum exhibits itself as antagonism that unjustly points to itself as a solution of what contradicts itself (WdL 5, p. 166). The real overcoming of this antinomy fails; the idea of the Judgment Day solution owes the answer and is only an expression of excessive gentleness towards the world. Antinomies and collisions in moral action in the end separate, which implies the persistence in insuperable antinomy. Another topic would be a detailed exposition of Hegel’s solution proposal. In any case, Hegel sees the naturalness of speculative thought in the necessity to think the ideality of both of the opposing sides, that is, to understand them beforehand as the moment of the concept of moral action, see them as opposing in their moving unity and think them as the transition from morality to the moral action, the morals, in which the antagonism of the moral is not abstractly lost, but elevated, guarded and overcome. (shrink)

V dějinách filozofie se objevilo nespočetné množství snah překonat kognitivní nedostatečnost člověka. Většinový názor zněl, že zatímco vnější smyslové poznání podléhá nejrůznějším klamům, poznání vnitřní je mnohem jistější, či dokonce neomylné. Předpokládaná znalost sebe sama je ovšem iluzorní a stala se důvodem pro vznik mnoha chybných přístupů ke skutečnosti. Kniha se skládá ze tří částí. První kapitola se zabývá introspekcí, především jejím přijetím v dějinách filozofie a odmítnutím v psychologickém behaviorismu 20. století. Druhá kapitola pojednává o iluzornosti svobody rozhodování, která (...) je způsobena řadou nevědomých mechanismů, o jejichž fungování máme zatím jen dosti matnou představu. Ve třetí kapitole jsou domýšleny důsledky kauzálního determinismu pro etiku a právo, především ve smyslu odmítnutí koncepcí morální odpovědnosti a retributivní spravedlnosti. Autor se tak pokouší dokázat, že podstatná část názorů zdravého rozumu je chybná a měla by být nahrazena sadou nových, kompatibilních s dnešní vědou. (shrink)

In his paper, the author makes an attempt at reconstructing one of the first propositions in Poland to start a philosophical discourse on ecological problems. The author of this proposition is priest Tadeusz Ślipko. According to this author the problems of the moral aspects of natural environmental protection are also bioethical problems. Therefore, we can see that he does not consider ethics of the environment as an individual philosophical discipline. The article concentrates on presenting the sources and the range of (...) moral duties of humankind towards the natural environment. Tadeusz Ślipko does not approve of the anthropocentric or biocentric standpoints in the issues of natural environmental protection. He offers his own idea of anthropopriorism, which takes the middle ground between these two extreme concepts. In conclusion, the author underlines that there is still a strong need for ethical reflection over the state of the natural environment along the lines of Ślipko’s stance. (shrink)

Peter Koslowski’s project of ‘ethical economy’ can be understood as an effort to search for human face of late capitalism. In his perspective ‘ethical economy’ is not a simple combination and connection between economy and ethics but is a new approach which includes three fields: theory of ethical premises of economy, concept of ethics profiled towards needs of economy and ethical and economical theory of goods and cultural values. Koslowski reinterprets problems of maximization found in classical economy. He criticizes the (...) model of homo oeconomicus as the model of a reactive man not understood as activated. According to Koslowski, economical theory of market balance also requires reinterpretation. Without assuming that teleology belongs internally to social reality and therefore to market as well, so to create environment for development of human subjectivity, there cannot exist any theory of legitimization of individualistic economic institutions which protect freedom. Without that, Koslowski claims, there can only be theory of social process authority in which the strongest reinforce their positions. Taking subjectivity and auto-referential character of a human being into consideration is the ontological basis, which allows to reach ethical dimension of decision-making processes and responsibility. By analogy, the mechanism of ‘invisible hand’ requires referring to common good. In the age of globalization ‘invisible hand’ is a source of evil. (shrink)

Moral Realism is such theory in metaethics, which can be characterized by three theses: ontological thesis - according to which moral facts exist independently of human opinion; epistemological thesis, that moral judgements can be truth apt, and moral knowledge is possible; and normativity thesis, that asserting a moral claim is a sufficient reason for acting in accordance with its content. However, in contemporary metaethics there is no realistic theory which would embrace all three theses together. Naturalists assert first two theses, (...) but reject the last one, on the other hand nonnaturalists emphasize the third, but renounce first two. The author seeks to show that transferring this issue onto the ground of Putnam's Internal Realism, would help us to get rid of this problem in metaethics altogether. (shrink)

Umjetnica i analitička stručnjakinja za Kantovu filozofiju, Adrian Piper, s pravom je opisana kao "jedna od najvažnijih i najutjecajnijih kulturnih figura našeg vremena". Nagrađivani rad instalacije i participativne izvedbene umjetnosti, Probable Trust Registry: Rules of the Game #1-3, implicitno postavlja filozofska pitanja od interesa za kontraktualističku filozofiju i njenu kritiku, uključujući mogućnost izvršenja istinske moralno obvezujuće posvećenosti iskrenosti, autentičnosti i poštovanja samoga sebe putem umjetničke instalacije. Posebno za publiku koja se blisko identificira s njenim iskustvima, Piperina umjetnost, poput drugih važnih (...) umjetničkih djela, ima snažan katalizatorski etički potencijal. Motivirana divljenjem prema umjetnici i percipiranom konfliktnom odnosu obojenih (tj. ne-bijelih) žena i konvencionalnih diskursa moralne solidarnosti, nudim tri različita načina za razumijevanje Piperinog Probable Trust Registryja. Predlažem da se Piperino misaono izazovno umjetničko djelo, koje se implicitno oslanja na Johna Rawlsa i Charlesa Millsa, može tumačiti kao poziv njenoj publici da se slože s odabirom pravila koja, između ostalog, prihvaćaju univerzalne moralne imperative, predviđaju budući moralni integritet ili se zaklinju u moralni integritet. (shrink)

O ile nie uznajemy moralności za zupełnie irracjonalną, każda jej teoria musi z konieczności zakładać jakąś teorię namysłu praktycznego. Tymczasem próbując opracować tę ostatnią napotykamy poważne problemy; wydaje się, że oceny wyników deliberacji nie możemy dokonywać wyłącznie na podstawie kryteriów stosowanych przy ocenie wyników myślenia teoretycznego, takich jak stopień pewności przyjmowanych przesłanek czy formalna poprawność wnioskowania. Jeśli namysł praktyczny istotnie przebiega zawsze na pozaracjonalnym podłożu żywionych przez jednostkę intuicji i pragnień, to wydaje się, że nie ma nadziei na stworzenie uniwersalnej (...) teorii etycznej. W artykule próbuję z jednej strony wykazać, że namysł praktyczny jest w rzeczy samej tylko częściowo racjonalny, a z drugiej zaproponować wyjście z wynikającego stąd teoretycznego impasu; w moim ujęciu umożliwia je pewna interpretacja Arystotelesowskiej teorii cnoty. (shrink)

Ovaj je zbornik nastao kao rezultat istraživanja provedenog unutar istoimenoga znanstveno-istraživačkoga projekta na kojemu su urednici istovremeno bili i glavni istraživači, a ostali autori članovi istraživačke skupine. Kao svjedoci različitih vrsta otklona od prevladavajućeg, uobičajenoga, normalnoga, pozitivnog ili ponašanja koje se karakterizira kao asocijalno, zapitali smo se – što postojeće čini normom, treba li odstupanje od norme nužno smatrati devijacijom i kakvi su poželjni društveni odgovori na odstupanja od normi. Često se smatra ispravnim upravo ono što je prevladavajuće, a ono (...) što predstavlja otklon označava se kao devijacija u negativnome značenju onoga što nije ispravno, nije posve ispravno, ili čak onoga što treba sankcionirati. Naš je početni stav bio da ono što prevladava ne smije biti neupitna norma, kao što ni ono što je otklon nije po automatizmu devijacija. Međutim, ne smatramo ni da prevladavajuću normu, samom tom činjenicom što je prevladavajuća, nužno treba kritizirati te da je svaki otklon po sebi poželjan. Cilj našeg istraživanja bio je istražiti različite oblike deficita i devijacijau u domeni formiranja vjerovanja individualnih, grupnih, kolektivnih i institucijskih epistemičkih aktera (socijalna epistemologija) i u domeni društvenog i institucijskoga djelovanja (filozofija politike i filozofija psihijatrije). Nastavno na to, pokušali smo identificirati vrijednosti postojećih normi, koliko odgovaraju poželjnim vrijednostima te koji su poželjni društveni odgovori na otklone od normi. (shrink)

U radu se razmatraju neki aspekti moralne individualnosti, posebno u kontekstu analize njene civilizacijske vrijednosti, kao i uloge u kontekstu moderne društvenosti. Dio rada posvećen je analizi aktualnog obrazovnog sustava, odnosno utjecaju koji on ima na izgradnju moralnog identiteta. The paper discusses some aspects of moral individuality, especially in the context of the analysis of its civilizational importance, as well as its role in the context of modern society. Part of the paper is dedicated to the analysis of the current (...) educational system, i.e. to the influence it has on the construction of moral identity. (shrink)

The work analyzes two competing arguments in the issue of abortion and shows that each requires a different theory of personal identity. Further, I analyze those theories and show what moral premises they are compatible with and what implications there are for the abortion debate.

U članku se raspravlja o značenju, ulozi i važnosti moralnog identiteta i karaktera za etiku i vođenje dobrog života . Moderno društvo je društvo stalne promjene i osjećaja nesigurnosti. Svijet se doima fragmentiranim i diskontinuiranim. Vrlo je teško formirati trajni identitet u takvome svijetu. U prošlosti je izbor životnog projekta bio izbor nad izborima. U tekućoj modernosti, identitet je fleksibilan i u stanju stalne transformacije, u kojem pojedinac neprestano redefinira sebe postajući tako netko drugi nego što je bio do tada. (...) Centralno pitanje kojim ovaj rad prilazi navedenim temama je nudi li nam ikada moralni identitet dovoljno dobre razloge za djelovanje i, nadalje, koja od moralnih teorija je najprikladnija da ponudi pozitivan odgovor na to pitanje. (shrink)

The paper discusses some aspects of moral individuality, especially in the context of the analysis of its civilizational importance, as well as its role in the context of modern society. Part of the paper is dedicated to the analysis of the current educational system, i.e. to the influence it has on the construction of moral identity.